Policie prověřuje, zda poskytnutí dotace protikorupční organizaci bylo v souladu se zákonem
Celosvětový summit.
Vše začalo tím, že se Transparency International ČR před časem rozhodla v Praze uspořádat celosvětovou protikorupční konferenci. Velkolepá akce byla naplánována na 7. až 11. října 2001. V té době českou pobočku ještě nevedla Krnáčová, přestože v organizaci již působila, ale Michal Burian. Výkonné radě a organizačnímu výboru konference šéfovala tehdejší předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohatá (dnes místopředsedkyně Eurostatu). Celosvětové slety antikorupčníků se konají již od roku 1983, a to v dvouletých cyklech, pražská konference byla desátou v pořadí. Nad konferencí převzal záštitu tehdejší premiér Miloš Zeman. Jeho sociálnědemokratický kabinet také odsouhlasil, že „summit“ podpoří nejen morálně, ale i finančně, formou překlenovací půjčky. To je třeba zdůraznit, kabinet neschválil žádnou dotaci. Návrh předložil ministr Karel Březina, šéf úřadu vlády. „Ano, vzpomínám si na to. Ono se tehdy diskutovalo, kdo by to vlastně měl navrhnout, nakonec jsem to byl já. Také si vybavuji, že se za to velmi zasazoval místopředseda vlády Pavel Rychetský,“ říká dnes Březina. Otázkou je, jak je možné, že celý právní aparát úřadu vlády i šéf legislativní rady vlády Rychetský (dnes předseda Ústavního soudu) nevěděli, že schválili něco, co bylo v příkrém rozporu s rozpočtovými pravidly. Není totiž možné, aby Transparency International jakožto občanské sdružení dostala ze státního rozpočtu návratnou finanční výpomoc či půjčku. Když to následně zjistilo ministerstvo financí, tehdy šéfované Pavlem Mertlíkem, rozhodlo, že místo půjčky poskytne na pořádání konference neinvestiční dotaci. Drobná změna, asi jako kdyby hypoteční banka odmítla žadateli poskytnout úvěr na stavbu domu a dopisem mu sdělila, že mu peníze daruje. Příslušné rozhodnutí bylo vydáno 29. března 2001 na úrovni náměstka ministra financí Eduarda Janoty a podepsáno v zastoupení bývalým ředitelem odboru 12 Rudolfem Prokopem. Je podivné, že k revokaci původního vládního usnesení hovořícího o půjčce nikdy nedošlo, ani o to nikdo nepožádal, alespoň o tom chybí jakýkoliv záznam. „Vidíte, to já vůbec nevím, že z toho udělali dotaci,“ diví se po letech předkladatel Karel Březina.
Hodování za státní peníze.
A tak za peníze českých daňových poplatníků 1200 bojovníků s úplatkářstvím ze 150 zemí světa v Praze nejen rokovalo, ale též jedlo, pilo, hodovalo. Zhruba dva miliony korun z přidělené dotace spolykalo slavnostní zahájení na Pražském hradě za účasti 1300 hostů a dva společenské večery – jeden na Žofíně, druhý v Obecním domě, kterých se zúčastnilo 1500 lidí (viz Kam šly státní peníze). Státní peníze šly ale především na pronájem a služby v Kongresovém centru Praha, na pronájem techniky, ale také na zaplacení konferenční agentury, na dopravu, provoz tiskového střediska, ostrahu objektů, na VIP servis a tak dále. Stálo by za vysvětlení, proč některé nákladové položky vysoce překročily plánované výdaje, ač účastníků konference bylo nakonec méně, než se předpokládalo. Celý průběh byl totiž negativně ovlivněn teroristickými útoky v USA, k nimž došlo o měsíc dříve. Podle prvotních informací asi čtvrtina pozvaných vůbec nepřicestovala. Tato skutečnost prý také výrazně ovlivnila celkový hospodářský výsledek konference. To, že islamističtí fanatici zaútočí na newyorská dvojčata, ovšem nemohli organizátoři ještě na počátku roku 2001 tušit. Z jakých peněz by byla konference hrazena v případě, že by český stát poskytl jen půjčku? Na financování se formou registračních poplatků měli podílet i sami účastníci, dále partneři konference a donátoři. Kdo kolik nakonec dal, nevíme.