Bývalý šéf si kauzu kolem pražského dopravního podniku vysvětluje „jako plán na jeho ovládnutí“. Je v pozadí hlavní sponzor strany TOP 09?
bývalého šéfa pražského dopravního podniku (DPP), jehož odchodem z největší pražské městské firmy byl na konci loňského roku spuštěn divoký sled událostí, snad představovat netřeba. Situace v DPP zatím dospěla do fáze, kdy byla na Martina Dvořáka, další bývalé členy managementu společnosti a právníky ze spřízněné advokátní kanceláře MSB Legal (dříve Šachta & Partners) podána trestní oznámení a do společnosti před několika týdny vtrhla policie vyzvednout si možné důkazy.
Následující rozhovor vznikl na žádost ČESKÉ POZICE, nikoliv Martina Dvořáka. Zajímalo nás, jakým způsobem Dvořák o kauze dopravního podniku (která stále cloumá pražskou politikou) po několika měsících od jejího vypuknutí loni na podzim přemýšlí. Zároveň předem upozorňujeme, že jsme se ho nedotazovali na jednotlivé případy, které se nyní v podniku řeší – ty nechť řeší orgány činné v trestním řízení. Bývalý šéf DPP navíc svá stanoviska k různým kauzám, u kterých se objevuje jeho jméno, již médiím poskytl. Včetně ČESKÉ POZICE, která se situaci v pražském dopravním podniku věnuje průběžně.
Dvořák v rozhovoru rozvíjí myšlenku, že cílem současného vedení dopravního podniku a některých pražských politiků je snaha určité segmenty společnosti zprivatizovat. A nastiňuje, která finanční skupina má dle něj o tento byznys zájem. Bývalý šéf DPP také zmiňuje jednu věc, na niž jsme v pražských kuloárech už několikrát narazili: že by totiž oponenti pražského primátora brzy chtěli Bohuslava Svobodu „uvařit“ na údajném navýšení rozpočtu dostavby trasy metra „A“.
Jelikož jsou některá tvrzení Martina Dvořáka velmi adresná a poměrně ostrá, dotčené politiky a podnikatele jsme ještě před publikováním rozhovoru požádali o reakci. Doplňujeme ji vždy k příslušné části interview.
Kdo chce privatizovat dopravní podnik?
ČESKÁ POZICE: Jak si celou aféru pražského dopravního podniku vysvětlujete a interpretujete?
DVOŘÁK: Jako mimořádně propracovaný plán na ovládnutí firmy. Vysvětlete mi, jak se najednou mohlo stát, že někdo vytáhne sérii smluv, jejichž souhrnná hodnota není větší než pět až osm procent celkového obratu dopravního podniku? A ten někdo začne tvrdit neskutečné lži, že z firmy se každoročně vyvedla miliarda korun. Že podnik byl krmelec pro politiky. Že dopravní podnik řídila zločinecká struktura, jejíž součástí bylo až padesát lidí. Jsou to mediálně populární hesla, která se slepě papouškují a slepě pouštějí do éteru. Tato obrovská mediální nesmyslná masáž plní jediný cíl: totálně znevěrohodnit Martina Dvořáka a politiky a osoby, kteří s ním spolupracovali.
ČESKÁ POZICE: Jsou to populární záležitosti zřejmě z důvodu, že lidem se třeba nelíbí, že zakázky dostávají firmy sídlící od Karibiku po Hongkong, u nichž nevíme, kdo je vlastní… Co když je vlastní spříznění politici či podnikatelé, kteří o přidělování zakázek zároveň rozhodují? Proč nemohou zakázky vyhrávat firmy s jasnou a transparentní majetkovou strukturou?
„Podle mě by odstranění akcií na doručitele byla ,ptákovina‘, protože dané firmy by stejně vynalezly jiné ,fígly‘ jak strukturu zamaskovat.“DVOŘÁK: Jsem jednoznačně zastáncem českého průmyslu. Obrazně řečeno – co bych mohl, to bych „narval“ českým firmám. Ale nikdo nikdy nezkoumal, ani k tomu neměl sebemenší důvod, jaká je majetková struktura firem, které vyhrají veřejnou zakázku. Otázka na transparentní majetkové struktury je věcí zákonodárců.
Podle mě by odstranění akcií na doručitele byla „ptákovina“, protože dané firmy by stejně vynalezly jiné „fígly“, jak strukturu zamaskovat. Inu, dobře, tak ať mechanismus anonymních akcií zákonodárci odstraní. Zákon by ale musel specifikovat, co to znamená jasná majetková struktura, a myslím si, že správnou cestou by bylo, že firmy ucházející se o státní a komunální zakázky by měly splnit stanovená kritéria v oblasti identifikace majitelů.
ČESKÁ POZICE: Kdyby zakázky v pražském dopravním podniku nedostávaly firmy s nejasným vlastnictvím, možná byste mu teď ještě šéfoval.
DVOŘÁK: To máte pravdu. Určitě by tím zmizelo 90 procent spekulací, protože spekulace rovná se dnes problém. Spekulace jsou mediálně chytlavé. Navíc je tu obrovská poptávka po krvi a obětech protikorupčního boje. Problém je, že protikorupční boj vedou korupčníci – například Karel Randák nebo Karel Janeček –, kteří mají svou minulost, ve které není rozhodně vše zalité sluncem a savem, ale právě naopak.
ČESKÁ POZICE: Proč by to dělali?
DVOŘÁK: Dopravní podnik je firma, která za mého vedení prošla ekonomickou očistou, transformací, snížením nákladů ve všech aspektech. Kdybych byl velmi drzý, tak bych řekl, že firmu se podařilo transformovat do takové kondice, že je připravena de facto k privatizaci. Problém je, že privatizaci se nerozhodli udělat manažeři dopravního podniku, ani politici, ale naopak určité finanční a nátlakové skupiny.
„Privatizaci se nerozhodli udělat manažeři Dopravního podniku, ani politici, ale naopak určité finanční a nátlakové skupiny.“Samozřejmě, už naše vedení zvažovalo, že například trakci autobusů bychom mohli prodat. Nebo rozdělit podnik tak, že dopravní cesta metra a tramvaje by zůstala městu a provozní část by se privatizovala – to znamená privatizovat provoz tramvají, metra a autobusů. Takovou diskusi jsme vedli. Různé privatizační modely jsou ve světě běžně používány, zaujaly nás příklady ze Šanghaje či Hongkongu. Za dob minulého vedení jsme byli čas od času ekonomickými skupinami atakováni, abychom privatizovali kupříkladu část autobusů.
ČESKÁ POZICE: Jaké to byly skupiny?
DVOŘÁK: Není důvod je zmiňovat, vzhledem k tomu, že jejich zájem byl transparentní a dotazovaly se oficiálními cestami. Byly to jak finanční skupiny, tak zahraniční firmy z oboru.
Plné znění textu: Martin Dvořák: Nechápu, co je špatného na propojení politiky a byznysu