V posledních letech evidentně narostly kauzy týkající se korupce a hospodářských trestných činů. Ve veřejnosti a médiích panuje přesvědčení, že je to díky tomu, že byli ze státního zastupitelství odstraněni takzvaní „zametači pod koberec.“ Je to ale skutečně tak, anebo je příčinou narůstající voluntarismus a extenzivnější výklad trestněprávních norem z hlediska trestněprávních orgánů?
Absence úmyslu, absence znaků trestného činu
Prokázání úmyslu jednoznačně absentovalo jak v obvinění tří bývalých poslanců ODS tak v probíhajícím stíhání Petra Nečase. Anebo si někdo vážně myslí, že by jednali tak na očích veřejnosti, kdyby byli srozuměni, že páchají trestný čin? Své o tom vědí i advokáti. „Ano, s absencí zavinění se setkávám i ve své právní praxi,“ říká kupříkladu advokát a bývalý vrchní státní zástupce Vlastimil Rampula.
Ve sdělení obvinění musí být rovněž uveden popis skutku, který by se v podstatných skutečnostech již neměl v průběhu vyšetřování měnit. Navíc skutek musí být popsán tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Pokud jde o stíhání konkrétní osoby, musí být naplněna základní podmínka, že je zde důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin a že je důvodné podezření, že jej spáchala právě ona osoba. To musí být důkazně popsáno v odůvodnění zahájení trestního stíhání. Není možné mít jiné parametry a jiný výklad pro to, aby bylo zahájeno trestní stíhání. Právě zde je jeden a aspektů, proč se rojí trestní stíhání jak houby po dešti. Sdělení obvinění často popisují určité jednání, aniž by bylo přesně formulováno, v čem konkrétně lze spatřovat naplnění skutkové podstaty trestného činu. I s tím se dnes advokáti bohužel setkávají. „Nejde jenom o absenci úmyslu, ale i to, že sdělení často nenaplňují znaky skutkové podstaty,“ říká advokát Stanislav Němec.
Trestní stíhání jako předvádění se médiím
Oprávněně je třeba se ptát, do jaké míry jsou některá trestní stíhání ovlivněna mediálně, případně snahou současného vedení státního zastupitelství a policejních orgánů ukázat, že předchozí garnitura „zametala kauzy pod koberec“, a že při dobré vůli lze odstíhat cokoli. Klasickým příkladem je kauza Mostecké uhelné společnosti, která byla třikrát odložena, aby ji na počtvrté předloni otevřelo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci poté, co média začala pranýřovat politiky, že se včas nepřipojili k trestnímu řízení ve Švýcarsku. U některých médií je dokonce vidět jasnou spolupráci s trestněprávními orgány. Naposledy se tak stalo v případě týdeníku Respekt, který se pochlubil, že má text sdělení obvinění Libora Grygárka, ačkoli jej prokazatelně neměl ani od něj ani od jeho právního zástupce. „Ten mediální kontext je znát a informace často nejsou objektivní,“ připouští advokát Jiří Novák. „Sám mám jednu kauzu, o níž se informuje vždy, když má být zrovna proveden nějaký úkon,“ doplňuje Jiří Novák.
Plné znění textu: Kauzy jako výsledek hysterie a tlaku ke zneužití práva