Osoby, kterých se týkají úniky z trestních spisů, by měly vystupovat daleko razantněji, měly by podávat trestní oznámení. Podle zásady legality je navíc státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví. Jestliže se objeví v novinách odposlech, který evidentně unikl nezákonnou cestou ze spisu, neměl by státní zástupce čekat na trestní oznámení, ale měl by sám zahájit úkony trestního řízení v této věci. Pokud tak nečiní, porušuje zákon, říká v rozhovoru pro Českou justici soudce Vrchního soudu v Praze Jan Sváček.
V roce 2007 jste se zúčastnil konference věnované únikům z trestních spisů. Je tomu již sedm let, ale zdá se, že se na tom to poli nic nezměnilo.
Jak by vůbec měl soudce hodnotit takový důkaz vzhledem k tomu, že účelem úniku je ovlivnit jeho rozhodování i dehonestovat obžalovaného? V případě Romana Janouška jsme se setkali s tím, že soudce sice nezahrnul odposlechy mezi důkazy, ale zároveň je připustil. Není to schizofrenie?
K této konkrétní kauze se nemohu vyjádřit, protože neznám konkrétní okolnosti tohoto případu, zda bylo možné procesně odposlechy získané v jiné věci použít. Chtěl bych proto říci obecně: Tady na sebe narážejí dvě základní práva, která jsou mimo jiné garantována Listinou základních práv a svobod. Článek 17 upravuje svobodu projevu a právo na informace. Jenže oproti tomu článek 10 hájí právo na soukromí. A právě těmito zveřejňovanými odposlechy dochází ke kolizi těchto dvou základních práv. A je třeba bedlivě posuzovat, které z obou práv má přednost.
Tak to je to přece jasně dáno paragrafem 8b trestního řádu, který zakazuje účastníkům trestního řízení poskytnutí informací k jinému účelu, než je trestní řízení.
Máte pravdu a nejde jenom o příslušné ustanovení trestního řádu. I zvláštní část trestního zákoníku tato práva chrání. Mohli bychom vyjmenovat řadu ustanovení, například § 184 – trestný čin pomluvy, § – 180 neoprávněné nakládání s osobními údaji či § 181- poškozování cizích práv. Domnívám se, že by bylo na místě, aby osoby, kterých se to týká, proti zneužití informací z trestního spisu vystupovaly daleko razantněji, než doposud, například i podáním trestního oznámení. Další věcí je, že kromě těchto zákonných ustanovení jsou zde další paragrafy, zejména ustanovení § 329 o zneužití pravomoci úřední osoby. Tady je na jedné straně trestní odpovědnost novináře za zveřejnění těchto údajů, ale na druhé straně je daleko významnější odpovědnost policisty, státního zástupce, soudce nebo advokáta, který takový únik způsobí.
Plné znění textu: Jan Sváček: Státní zástupce by neměl s chabou obžalobou vůbec k soudu chodit