Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, že telefonické a prostorové odposlechy byly v kauze Davida Ratha pořízeny nelegálně, je druhým velkým debaklem špiček státního zastupitelství v poslední době. Debaklem natolik vážným, že už je na místě se ptát, kdy ponesou příslušní soudci a státní zástupci, kteří porušovali zákon, osobní odpovědnost.
Už není možné se tvářit, že se nic neděje. Nelze donekonečna využívat mediálního a politického krytí. Vrchní soud nehodnotil vinu či nevinu Davida Ratha a dalších obžalovaných. Hodnotil zákonnost použitých procesních prostředků a výsledek je tristní.
Pokud státní zástupci, kteří mají dohlížet na dodržování zákona, sami porušují zákon, nemají ve svých funkcích co pohledávat. Pokud navíc tento stav považují za standardní praxi, je nejvyšší čas ji uvést do souladu s právem. A pokud tyto nebezpečné praktiky obhajuje vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, měla by rezignovat.
Slabiny „nových pořádků“
Když nastoupili do svých funkcí nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan, bylo to všeobecně považováno za změnu k lepšímu. Klima ve společnosti bylo ovlivněno rozsáhlou a i díky „protikorupčním“ (dnes mlčícím) iniciativám uměle vyburcovanou atmosférou honu na politiky a podnikatele, stylem padni komu padni. Zavládla euforie, že zločinci budou konečně odhaleni a po zásluze potrestáni.
Plné znění textu: Kdy ponesou vrchní žalobci odpovědnost za svoje nezákonné postupy?