“Lobbista Ivo Rittig si v pátek dopoledne připsal další důležité vítězství. Soud ho společně s exšéfem pražského dopravního podniku Martinem Dvořákem i dalšími 15 obžalovanými v takzvané kauze jízdenek zprostil obžaloby. Po Oleo Chemical jde o druhý případ, kdy státní zástupce Adam Borgula proti Rittigovi neuspěl. Žalobce se proti rozsudku na místě odvolal. Podle Dvořáka za stíháním stála osobní msta vůči jeho osobě.”
Rittig si v pátek dopoledne k Městskému soudu v Praze verdikt nepřišel vyslechnout, Dvořák naopak dorazil, stejně jako bývalí Rittigovi dvorní advokáti z kanceláře MSB Legal David Michal a Karolína Babáková. Přišel také spolupracující obviněný Jaroslav Kubiska.
Celou reakci Dvořáka si můžete poslechnout ve videu na konci článku. Podrobnosti ze zdůvodnění rozsudku a argumentaci redakce iROZHLAS.cz připravuje.
Přes dvě hodiny
Předseda soudního senátu Petr Hovorka vzhledem ke složitosti kauzy avizoval, že rozsudek bude číst dvě až tři hodiny. Vyhlašovat ho začal v 10.30 a hned na úvod konstatoval, že žalované skutky nejsou trestnými činy.
Podezření z tunelování je prvním případem týkajícím se Rittiga, kvůli němuž policie před pěti lety zatýkala. Tvoří ho dvě hlavní větve. První se týká smluv, které podnik uzavřel v roce 2008 kvůli zajištění prodeje jízdenek, tisku jízdenek a vzniku elektronické jízdenky. Podle státního zastupitelství byly všechny zakázky zmanipulované a dopravní podnik kvůli tomu přišel nejméně o 457,5 milionu korun.
„Z uvedeného je patrno, že faktickým 40% vlastníkem společnosti Cross Point byl Ivo Rittig a 60% skutečným vlastníkem Martin Dvořák. Tito také benefitovali z obchodních aktivit uvedené společnosti,“ napsal v obžalobě státní zástupce Adam Borgula.
Rittig se podle něj neprávem obohatil i na tisku jízdenek pro dopravní podnik. Papírna Neograph údajně kvůli předražené zakázce vytáhla z dopravního podniku skoro 97 milionů korun. Z toho jako provizi přes 41 milionů korun inkasovala karibská firma byznysmena Petera Kmetě Cokeville Assets. Rittig s ní měl, podle obžaloby fingovanou, smlouvu na poradenství. Díky tomu z tisku jízdenek lobbista dostal téměř 20 milionů.
Takto reagoval na rozsudek státní zástupce VSZ Adam Borgula:
Státní zástupce Adam Borgula požadoval pro většinu obviněných včetně Rittiga a Dvořáka pětileté tresty vězení a peněžité tresty ve výši pěti nebo deseti milionů korun. Spolupracujícího obviněného Jaroslava Kubisku by soud podle něj neměl trestat.
Borgula po příchodu k soudu zopakoval, že se podle něj vinu všech obžalovaných podařilo plně prokázat, a to navzdory tomu, že soudce nevyhověl všem jeho důkazním návrhům včetně přehrání Rittigových odposlechů.
Všichni aktéři kromě Kubisky vinu popírají. Rittig uvedl, že obžaloba je plná lží a výmyslů a že s dopravním podnikem, natož s jeho tunelováním, neměl nic společného. Dvořák zdůraznil, že nikdy nezasahoval do výběrových řízení. Oba muži také shodně tvrdí, že se státnímu zástupci nepodařilo dokázat vznik škody.
V první větvi kauzy viní obžaloba vedle Dvořáka i dva další bývalé zaměstnance DPP – ekonomického ředitele Ivo Štiku a šéfa služeb Tomáše Petanu. Dále jednatele firmy Cross Point Pavla Švarce, Jana Janků z papírny Neograph a Petera Kmetě z karibské firmy Cokeville Assets. Původně čelili obvinění i bývalý pražský radní pro dopravu Radovan Šteiner (ODS) a šéf firmy Crowsnest Antonín Vilímec, ani jeden z nich se ale soudu nedožil.
Ve druhé větvi případu jsou vedle Švarce, Janků a Kmetě obžalováni z legalizace výnosů z trestné činnosti Rittig, jeho údajná spojka v DPP Jan Valtr a jeho právníci David Michal, Marek Stubley a Karolína Babáková. Skupinu uzavírají Kubiska, Petr Michal a Jana Šádková z účetní firmy Peskim, advokát Aleš Rozehnal se svým společníkem z firmy Kyrenia Ferdinandem Überallem a Dvořákova matka Marie, která si podle obžaloby pořídila z vyvedených peněz dům na Madeiře.
Páteční rozsudek Městského soudu v Praze není pravomocný, Borgula se proti němu odvolal. Kauzu tak projedná pražský vrchní soud.
Reakce jednoho z obžalovaných, které soud zprostil viny, bývalého šéfa pražského dopravního podniku Martina Dvořáka bezprostředně po odchodu z jednací síně: