Předseda senátu Mgr. Hovorka v odůvodnění zprošťujícího rozsudku uvedl: “… není objektivně možné akceptovat argumenty obžaloby, jelikož nekorespondují s výsledky dokazování”.
Reportéři ČT zřejmě výsledek procesu vnímají poněkud úkorně, jak se můžete sami přesvědčit v následujícím textu (a samotné reportáži).
Nejkřiklavější “přehmaty” jsou korigovány alespoň stručnými poznámkami pod čarou.
Scénář pořadu Reportéři ČT ze dne 20.5.2019:
Studio:
Podezřelé stamilionové obchody probíhaly, ale trestný čin se nestal ((předseda senátu v rozsudku uvedl, že žalované skutky nejsou trestnými činy)). Proč soud osvobodil Ivo Rittiga?
Bez trestu
Aneta SNOPOVÁ, moderátorka
——————–
Podezřelé ((předseda senátu ve zdůvodnění tento výraz nikdy nepoužil, vyjma citací obžaloby)) transakce, jejichž prostřednictvím byly z Dopravního podniku vyvedeny stamiliony korun, skutečně probíhaly. Byly to ale obyčejné obchody, nikoliv trestný čin. S tímto závěrem uzavřel zatím nepravomocně soud takzvanou jízdenkovou kauzu, na kterou skoro před 8 lety jako první upozornili Reportéři ČT. Jaké jsou v kauze důkazy a proč soud k překvapivému závěru došel? Natáčel Hanuš Hanslík.
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
Tohle je Ivo Rittig, tajemná zákulisní postava českého byznysu a hlavní tvář jízdenkové kauzy. Osobně si rozsudek poslechnout nepřišel.
Potichu, nenápadně, za zády fotografů a kameramanů, přišel na poslední chvíli do soudní síně Martin Dvořák. Bývalý šéf pražského dopravního podniku a druhá hlavní tvář kauzy. Oba jsou podle zatím nepravomocného rozsudku nevinní, stejně jako dalších 15 obžalovaných. Překvapivý rozsudek ((s ohledem na důkazní nouzi obžaloby a zejména skutečnost, že posudky vyvracející tvrzení státního zástupce zadal sám údajný poškozený DPP, nelze o překvapení hovořit)) padl skoro po 8 letech od začátku kauzy. A co všem těmto lidem vlastně obžaloba klade za vinu? Podle výsledků policejního vyšetřování měli pražský dopravní podnik připravit skoro o půl miliardy korun na zakázkách týkajících se výroby jízdenek, jejich distribuce a prodeje SMS jízdenek. Z kontraktů byly podle státního zástupce vyváděny peníze, které přes spletitou síť firem mířily právě k hlavním obžalovaným. Vyšetřování trvalo tak dlouho, že mezitím 2 další obvinění zemřeli. A přineslo hodně emocí. Hlavně bývalý ředitel dopravního podniku Martin Dvořák od začátku procesu přesvědčoval média, že je soud zbytečný.
Martin DVOŘÁK, obžalovaný bývalý ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy /16. 10. 2018/
——————–
Tam nejsou žádný důkazy. Tam není jeden jedinej důkaz. Tam je jenom důkaz v náš prospěch. To je prostě jakoby jenom kvůli vám jedno velký divadlo. Není tam jeden jedinej důkaz ve prospěch obžaloby. To je úplná hloupost.
Tak pojďte udělat veřejný soud klidně. Pojďte. Vy to děláte, já jsem taky pro. Ať víte prostě, jaká míra fabulací a lží prostě v týhle republice je možná. Akorát vy tam vždycky střihnete něco jinýho u mě a něco jinýho u něj. Z nás děláte zločince a tady z pánů děláte hrdiny. To je prostě úplně absurdní situace. Úplně. ((ze zdůvodnění rozsudku: “Dokazováním nebylo zjištěno, že by obžalovaný Dvořák zjednal za pomoci obžalovaného Janků při zadávání zakázky na dodávku jízdních dokladů společnosti Neograph výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů, obžaloba navíc žádné jiné dodavatele, k jejichž úkoru mělo dojít nekonkretizuje.”))
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
Na nesrovnalosti v jízdenkových zakázkách pražského dopravního podniku upozornili Reportéři ČT už v roce 2011. Vladimír Sitta mladší, syn zakladatele a manažer papírny Neograph, která jízdenky dopravnímu podniku dodávala, potvrdil, že významný podíl z ceny jízdenek putuje do tajemné firmy Cokeville Assets v Karibiku.
redaktor /7. 11. 2011/
——————–
Kolik teda peněz od vás jako odteklo do tý firmy na Panenských ostrovech?
Vladimír SITTA, soudní znalec, obchodní ředitel Neograph, a.s. /7. 11. 2011/
——————–
Určitě to musí být v řádech několika desítek milionů korun ((během soudu vyšlo najevo, že Sitta ml. o provizní smlouvě od samého počátku věděl a cenu jízdenky včetně provize sám kalkuloval)).
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
Tuto část spletité kauzy lze vysvětlit poměrně jednoduše, aby ji pochopilo i malé dítě. Použiji k tomu školní tabuli. 4 haléře, to je částka, za kterou papírna Neograph vyrobila se všemi ochrannými prvky papír pro každou jízdenku. K tomu si firma připočítala 2 haléře zisku na každou jízdenku. Pak papír putoval do tiskárny cenin, která průměrně za 14 haléřů vytiskla 1 jízdenku. To máme dohromady 20 haléřů na jízdenku. Jenže dopravní podnik kupoval jízdenky za nejméně 37 haléřů na jednu jízdenku. Máme tady tedy rozdíl 17 haléřů ((ani po změně dodavatele na Státní tiskárnu cenin nedošlo při zachování kvality jízdenek ke snížení ceny o 17 hal. Generální ředitel DPP Gillar ukončil dodávky od STC kvůli nižší kvalitě a nedodržení sjednaných parametrů zabezpečení)). A právě tyto peníze, 17 haléřů z každé jízdenky, putovaly do firmy Cokeville Assets na Panenské ostrovy ((vztah s touto firmou neměl DPP, ale pouze Neograph)). Právě tuto firmu měl podle obžaloby spolu se svými právníky ovládat Ivo Rittig ((během soudu vyšlo najevo, že spolupráce mezi Neograph a AK Šachta začala až po eskalaci akcionářských sporů – začátkem roku 2012)). A k němu tak měly peníze putovat. Podobným způsobem přes spletitou síť zahraničních firem měly jít v dalších zakázkách peníze i jiným obžalovaným, třeba tehdejšímu řediteli podniku Martinu Dvořákovi.
Ivo RITTIG, obžalovaný /24. 4. 2019/
——————–
Jestli se tam někde píše, že na mém účtu přistály peníze z jízdenek, tak to jste možná na tom líp než já. Já jsem to tam teda nikde nepostřeh. A zkrátka i obžalovací řeč pana státního zástupce úplně vybočuje z toho, že bych řekl, že některé peníze přistály na mém účtu. On řek, že přistály na účtu cizí společnosti.
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
Jízdenková kauza přitom není prvním případem, ve kterém se policie a státní zástupci pokoušejí Rittiga dostat za mříže. Kromě toho, že figuruje v jedné z dosud neukončených kauz manželky expremiéra Petra Nečase, Jany Nečasové, dříve Nagyové, byl důležitou figurou i v kauze společnosti Oleo Chemical, která se nyní řešenému případu velmi podobala. V té už byl také nepravomocně osvobozen. Trestní rejstřík má tedy v současné době čistý. Dávný škraloup, trest z 80. let, už má zahlazený. Ale pro dokreslení Rittigovy minulosti je dobré ho zmínit. Rittig tehdy pracoval jako vedoucí samoobsluhy na tomto místě, na rohu Štěpánské a Žitné ulice v centru Prahy. Samoobsluha už tady dávno není, ale dodnes je tu okénko, ze kterého Rittigův obchod prodával párek v rohlíku. Proto to bylo velmi známé místo. Rittigovi tehdy kontroly přišly na to, že z tržeb ukradl skoro 3/4 milionu korun, na 80. léta obrovské peníze.
Markéta PUCI, mluvčí Městského soudu v Praze /9. 10. 2014/
——————–
Městský soud v Praze vyhlásil v únoru roku 88 odsuzující rozsudek. Ivovi, Ivo Rittigovi vyměřil 8,5letý trest za rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Nejvyšší soud České socialistické republiky, dnešní Vrchní soud na Pankráci, Ivo Rittigovi trest ještě zpřísnil a vyměřil mu 9letý trest nepodmíněně.
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
Ale zpět k aktuální kauze. Jaké vlastně obžaloba předložila důkazy? Soud nepřipustil jako důkaz odposlechy Ivo Rittiga pořízené při vyšetřování jiného případu. Jejich použití v jízdenkové kauze by bylo podle soudu nezákonné.
Adam BORGULA, státní zástupce
——————–
Některé ty důkazy nebyly použity. Byly označeny zcela precedenčně ((není pravda, soud se pouze řídil závaznými stanovisky soudů vyšších stupňů)) jako, jako nepoužitelné, což se tedy vymyká stávající soudní praxi.
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
Obžaloba tak musela stavět hlavně na dokumentech, které získala cestou mezinárodní právní pomoci ze Švýcarska a z Kypru. Dokumenty mají prokazovat finanční toky a úlohu jednotlivých obžalovaných. A důležitá jsou také 2 svědectví, konkrétně svědectví manažera Neographu Vladimíra Sitty mladšího a spolupracujícího obviněného Jaroslava Kubisky. Ten sám některé převody peněz osobně prováděl. Kubiska všechno potvrdil i před soudem, ale za dveřmi zavřenými pro televizní kamery. V průběhu jednání kromě jeho začátku totiž bylo možné v soudní síni zaznamenávat jen zvuk.
Jaroslav KUBISKA, obviněný /25. 4. 2019/
——————–
Jednoznačně trvám na své výpovědi.((Kubiska byl soudem v kauze Oleo Chemical označen za nevěrohodného svědka)) V rámci svého zaměstnání pro společnost Peskim jsem se podílel na převodech peněz z tunelování dopravního podniku a dalších státních a polostátních firem. Skrze ovlivněné zakázky a dodavatelské firmy proudily finanční prostředky z dopravního podniku k dispozici panu Rittigovi a panu Dvořákovi.
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
Tohle je jedna ze soudních síní, ve které obžalovaní přednášeli své obsáhlé závěrečné řeči. Z tohoto místa soud poslouchal jejich kompletní obhajobu a argumenty advokátů, kterými se pokoušeli vyvracet důkazy předkládané státním zástupcem. V podstatě všichni advokáti, z obžalovaných pak hlavně Martin Dvořák, upozorňovali z tohoto místa hlavně na to, že se nemohli dopustit žádného trestného činu, protože dopravnímu podniku podle nich nevznikla vůbec žádná škoda. Žalované zakázky totiž byly výhodnější než kontrakty, podle kterých nakupoval podnik dříve. Tomu ale z tohoto místa oponoval státní zástupce. Samotný fakt, že obžalovaní dopravnímu podniku oproti minulosti nějaké peníze ušetřili, podle něho vůbec neznamená, že nemohli způsobit škodu.
Martin DVOŘÁK, obžalovaný bývalý ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy /23. 4. 2019/
——————–
Celou dobu tohoto příběhu s velmi tragickým nádechem si kladu otázku, zda panu státnímu zástupci z lidského i profesního hlediska stálo za to, aby téměř 8 let ničil profesní životy 18 lidí, kteří zde stanuli, a drtivá většina z nich se do těchto událostí v minulosti ani neznala, netušila o své vzájemné existenci.
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
Dvořák si dokonce pro soud připravil obsáhlou prezentaci, kterou nazval Vnímání a pravda o hospodaření dopravního podniku, a promítl ji v soudní síni s pomocí projektoru. V ní prezentoval úspěchy svého hospodaření v podniku.
Martin DVOŘÁK, obžalovaný bývalý ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy /23. 4. 2019/
——————–
Mým úkolem v dopravním podniku v žádném případě nebylo vyvádět finanční prostředky, ale naopak ekonomicky firmu transformovat a šetřit. Navzdory snaze médií je dle oficiálních čísel jasné, že tento úkol nejen mně, ale celému tomu týmu se povedl. Státní zástupce dle mého názoru nepředložil žádný důkaz, podle kterého by dopravnímu podniku vznikla škoda nebo podle kterého by jízdenky od společnosti Neograph byly předražené.
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
V Dvořákově případě ale státní zástupce poukazuje třeba na to, že si jeho matka, která je také mezi obžalovanými, koupila v luxusním rezortu na portugalském ostrově Madeira vilu za 1,5 milionu euro((většinu hradila převodem z vlastních prostředků, část půjčkou, která, jak se u soudu prokázalo, byla splacena včetně úroků)). Peníze měly pocházet ze stejné spletité sítě firem, kam měly jít z dopravního podniku.
Ivo RITTIG, obžalovaný /24. 4. 2019/
——————–
Obžaloba je plná lží a výmyslů. Nemám a nikdy jsem neměl nic společného s Dopravním podnikem hlavního města Prahy. Nevím o tom, že bych dostal nějaké peníze z dopravního podniku. Nenašel jsem jediný důkaz, podle kterého bych měl z dopravního podniku nějaké peníze dostat. Neměl jsem nikdy žádný přístup na jeho účty, nikdy nic. Cokeville byl jen můj obchodní partner. Cokeville byl samostatný. Sám pan státní zástupce zjišťoval, že Cokeville dělal řadu obchodů, o kterých jsem já ani nevěděl.
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
Po 7 měsíců trvajícím procesu došel soud na základě předložených důkazů k překvapivému závěru. Soud potvrdil, že žalobou popisované skutky se opravdu staly. Peníze z jízdenkových smluv skutečně putovaly do propletence zahraničních firem. A skutečně z toho mohli mít prospěch někteří obžalovaní((tato věta ve zdůvodnění rozsudku nezazněla)). Soud ale podle svého rozhodnutí nemá důkaz, že by se tím dopustili něčeho nelegálního. Musel by mít důkaz, že se na tunelování podniku domluvili. Takovou domluvu údajně zaznamenaly dříve zmíněné odposlechy. Ty ale soud jako důkaz nepřipustil.
Co říkáte tomu, že soud vlastně vůbec nezpochybnil to, co se dělo, ty skutky, které byly popsány v obžalobě, tak v tom, co zaznělo v soudní síni, tak nezpochybnil. Ale pokládá to vlastně za legální, legální činnost?
Adam BORGULA, státní zástupce
——————–
Jak už jsem vyjádřil, já mám zato, že část té argumentace, kterou jsem, nejméně část té argumentace, kterou jsem použil v závěrečné řeči, nebyla nijak zohledněna. A budu muset vyčkat toho písemného vyhotovení.
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
Nepřítomný Ivo Rittig sledoval rozhodnutí prostřednictvím médií. A na sociálních sítích se hned pochlubil, že začíná slavit.
Už jste komunikoval se svým klientem o tom, co dělá v tuto chvíli? Slaví už?
Vlastimil RAMPULA, advokát Ivo Rittiga
——————–
Sděloval jsem mu výsledek, ten ovšem věděl jistě i, i z médií. Takže zatím jiné komunikace s mým klientem jsem neměl.
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
On už na Twitteru zveřejnil fotografii s lahví sektu, nejspíš velmi drahého. Nevíte, kde slaví?
Vlastimil RAMPULA, advokát Ivo Rittiga
——————–
Přiznám se, že nevím, budu s ním teprve komunikovat.
redaktor
——————–
Pane doktore, můžu vám to ukázat? Tady. Ono to je na Instagramu. Co tomu říkáte?
Vlastimil RAMPULA, advokát Ivo Rittiga
——————–
Já se nebudu dívat na žádné, žádné sociální, sociální sítě. Ale skutečně až se s ním potkám, proberu s ním i výsledek dnešního hlavního líčení a zejména důvody, které vedly soud ke zprošťujícímu rozsudku.
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
O hodinu později už advokát Rampula navštívil svého klienta osobně. A Rittig poskytl České televizi rozhovor.
Ivo RITTIG, obžalovaný
——————–
Si myslím, že obžaloba byla rozbita na 100 %. A pan předseda senátu podle mě správně vyhodnotil, že naše, naše odpovědi na takzvané důkazní prostředky pana státního zástupce byly zkrátka povaleny na zem jak nějaká socha.
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
A takto okomentoval rozsudek Martin Dvořák. Dobrý den, pane Dvořáku, můžete nám okomentovat rozsudek?
Martin DVOŘÁK, obžalovaný bývalý ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy
——————–
redaktor
——————–
Nicméně obžalobu nepodávají novináři, ale policie, respektive státní zástupce.
Martin DVOŘÁK, obžalovaný bývalý ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy
——————–
Ale, ale státní zástupce. Ale kvůli vám. Už mě, nechte mě už bejt. Jenom lžete a podvodní…
Hanuš HANSLÍK, redaktor
——————–
Státní zástupce se na místě proti rozsudku odvolal. Podal stížnost i proti tomu, aby soud obžalovaným uvolnil roky obstavený majetek. Je tak jisté, že případ skončí u odvolacího Vrchního soudu v Praze, který bude muset hodnotit, zda se s věcí městský soud vypořádal správně, nebo zda v něčem pochybil.