Ministryně spravedlnosti Marie Benešová patří k politikům, kteří nejdou daleko pro ostré slovo. Před několika týdny se dostala do sporu s vrchním státním zastupitelstvím, které podezírá z úniku citlivých informací ze spisů. Benešová kvůli tomu dokonce čtyři hodiny podávala vysvětlení. „Bylo místy i šokující. Ptali se mne na mnoho vysoce osobních otázek, které byly ještě doplňovány, a měla jsem pocit, že jsem sama podezřelá,“ říká ministryně v exkluzivním rozhovoru s INFO.CZ a upozorňuje, že nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman může čelit kárné žalobě v restituční kauze.
Co se to děje kolem kauzy soudce Sováka?
Já soudce Sováka nechci nijak chránit. Říká se dlouho, že byl zapletený do všelijakých zajímavostí, už když byl na Nejvyšším soudu. Bohužel začali to asi šetřit pozdě, protože jestliže odchází do penze, tak mu obvinění sdělili v závěru jeho kariéry. Z hlediska jeho zásahů byla zajímavá spousta kauz, ale dříve tomu nikdo nevěnoval pozornost.
Pozvali si vás na podání vysvětlení kvůli této kauze.
Ony jsou dvě kauzy. Kauza Sovák jako taková, do které nezasahuji, a v tomto případě, jestli jsem se vyjádřila, že to přišlo pozdě, tak jsem sdělila pouze svůj názor. Jestliže je někdo podezřelý, že to dělá 20 let, tak je asi trochu pozdě ho zatknout těsně před penzí. A že jsem se vyjadřovala k jeho vazbě, byl to rovněž můj názor. Jinak mě tato kauza dál nezajímá, hlavně ať mají důkazy. Abychom to na ministerstvu spravedlnosti za několik let nezaplatili, jako platíme jiné kauzy, které se efektně zahájily, ale nic z nich nebylo.
Jaké bylo toto čtyřhodinové podání vysvětlení na vrchním státním zastupitelství?
Bylo místy i šokující. Ptali se mne na mnoho vysoce osobních otázek, které byly ještě doplňovány, a měla jsem pocit, že jsem sama podezřelá.
Co se stalo mezi vámi a vrchním státním zastupitelstvím, protože vyhrocená situace je zjevná. V případě soudce Sováka jste se vyjádřila, že se má ten případ šetřit raději na Moravě, a ne tady v Praze.
Pozor, nejedná se o kauzu Sováka, ale o úniky informací a ty jsou prokazatelné.
Mně jde o váš vztah k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze.
To není o vztahu. To je o tom, co se mi nelíbí na jeho práci. Byla jsem vychována v jiné době a v té době se nepamatuji, že by nám záměrně unikaly informace ze spisu. Myslím, že je to záměrné, protože těmito úniky se tvaruje veřejné mínění v případech, ve kterých chybějí důkazy. Nemám-li důkazy, vytvarují si veřejné mínění tím, že pustím několik odposlechů a lid se naštve na dotyčného obviněného. Tím pádem mu dáváte nálepku, nějakým způsobem ho označíte a upravíte si veřejné mínění na svou stranu. A toto se mi nelíbí, to by se v právu nemělo dít.
Staří velikáni nás vždy učili, že máme odložit ty Koniášovy ohně v oku stranou a dívat se objektivně. A samozřejmě o případu pokud možno nehovořit.
Stalo se něco mezi vámi a vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou?
Nestalo se nic. Od počátku tam nebyly ideální vztahy, protože tehdy, když současná paní vrchní státní zástupkyně Bradáčová nastupovala do funkce náměstkyně krajského státního zástupce v Ústí nad Labem, jsem dostávala spoustu dopisů a mailů, které mě upozorňovaly na podivné okolnosti této personální změny (M. Benešová byla v letech 1999–2005 nejvyšší státní zástupkyní – pozn. redakce). Jela jsem to tam tehdy řešit a snažila se dopátrat, proč odchází poměrně úspěšná náměstkyně najednou k soudu a co se tam personálně stalo.
Pak jsem dostávala maily od naštvaných okresních státních zástupců, kteří byli kariérně předběhnuti tehdejší začínají státní zástupkyní, kterou jsem neznala. Já jsem k ní žádný vztah neměla, tam jsem se s ní seznámila. Je velmi ambiciózní, velmi chce být vidět, a to také myslím úplně nepatří do práce státního zástupce. Vyjadřuje se ke všemu, i tomu, co nesouvisí s její prací. A dlouhou dobu se proslýchá se, že bude kandidovat na prezidentku. Pokud bude, jakože to nevyvrátila, tak už teď by byla ve střetu zájmu.
A proč jste chtěla, aby se případ pana soudce Sováka šetřil spíš na Moravě, než tady v Praze?
Znovu opakuji, že nejde o případ soudce Sováka, ale o úniky z tohoto případu. Jsem dál přesvědčená, že tyto úniky jsou buď od policie, která je šetří, nebo od dozorového státního zástupce, kterým je VSZ Praha. V podstatě jsme to i doložili. Na Ministerstvo spravedlnosti přišlo usnesení o sdělení obvinění 8. prosince před polednem a úniky začaly masivně proudit už od 5. prosince. To znamená, že v ruce jsem žádný dokument k této kauze do 8. prosince neměla.
Když jsem to chtěla vysvětlit, přišel mi poměrně arogantní dopis, který naznačoval, že tyto úniky mohou být i z ministerstva. Dále podezírám výše uvedené orgány, které nemohou šetřit samy sebe, to by bylo absurdní. Proto, když jsem se k věci vyjadřovala na policii, vznesla jsem řádnou námitku podjatosti podle paragrafu 30 trestního řádu (podjatost pro poměr k věci a osobám). Paní vrchní státní zástupkyně mi nevyhověla, nevyloučila se z případu a nejvyšší státní zástupce její postup v podstatě pokryl. Přitom úniky zaznamenáváme dále, a to dokonce i mého výslechu, v rámci kterého jsem dávala vysvětlení.
Máte důkazy pro to, že informace skutečně unikají z těchto míst?
Někdo to musel pustit, protože ani já nedisponuji svým vlastním protokolem. Informace z mého čtyřhodinového výslechu mi odmítli vydat. A najednou unikají do médií celé citace. Někdo to pustit musel a musel to pustit ten, kdo protokolem disponuje. Vylučovací metodou dospívám k tomu, že to může jít od policie z Dlážděné ulice, kde jsem byla vyslýchána, nebo z Vrchního státního zastupitelství, které to dozoruje. Žádný advokát to být nemohl, protože jsem s sebou na podání vysvětlení žádného neměla. A já jsem to nebyla, protože mně obsáhlý výslech nebyl vůbec poskytnut, přestože jsem o něj požádala. Takže kdo to pouští? Nejspíš Duch svatý.
Plné znění textu: Bradáčová chce být vidět, a to do práce státního zástupce nepatří. Pavla Zemana jezdil Pospíšil ukazovat kmotrům, říká ministryně spravedlnosti Marie Benešová