Nejvyšší státní zástupce 10.11.2021 odmítl návrh VSZ Praha na dovolání z titulu absence zákonných důvodů.
Po 9 letech, 11 měsících a 5 dnech tak fiaskem skončila kauza tzv. “17 haléřů pro Rittiga”, vyvolaná Ing. Sittou ml. ve spolupráci s redaktorem ČT Landou a Nadačním fondem proti korupci. Díky této kauze si vybudoval politickou kariéru i bývalý “elitní policista” Láska.
Prokuratura v kondici tedy na vlajkové kauze protikorupční revoluce pracovala 3628 dnů.
Zatímco žádná tvrzení výše uvedených aktérů nebyla prokázána, během soudního projednávání naopak vyšlo najevo (mimo jiné) že:
- klíčoví svědkové obžaloby byli nevěrohodní, resp. zamlčovali soudu podstatné informace;
- důkazy předložené spolupracujícím obviněným byly jednak nezákonně zcizeny, jednak modifikovány.
- Kubiska byl na výpověď připraven písemně předem.
- Za dozoru státního zástupce listina, kterou odvolací soud v druhém jednání označil za klíčový důkaz (dodávka totožné jízdenky Státní tiskárnou cenin pro DPP za totožnou cenu jako od Neograph), záhadně zmizela ze spisového materiálu.
Citace z rozsudků k aktérům žaloby
První rozsudek (2019)
MS Praha 2019
Borgula
… vznik škody – dodávku předraženého plnění se nepodařilo jakkoli prokázat.
V průběhu hlavního líčení nebylo prokázáno, že by tato provizní smlouva či plnění z ní bylo podmínkou Dopravního podniku pro výše popsaný postup, který vyústil v uzavření rámcové smlouvy o dílo na dodávku jízdních dokladů a souvisejících výrobků.
Soud bez pochybností dospěl k závěru, že závěry obžaloby o způsobené škodě bez jasného určení, z jakých údajů byla dovozena, a o jaké důkazy se opírá stanovení její výše, v porovnání s ostatními výše uvedenými důkazy v tomto směru provedenými nemůže obstát, a její akceptace v podobě podávané obžalobou by byla závěrem pouze hypotetickým.
Po zhodnocení všech důkazů provedených soudem u hlavního líčení lze konstatovat, že vyjma nevěrohodného tvrzení obžalovaného Kubisky nebyly provedeny důkazy, prokazující skutkové tvrzení obžaloby.
Sitta st.
Svědkova tvrzení o tom, co mu měl sdělit Janků o Dvořákovi a Rittigovi nebyla potvrzena žádným z těchto obžalovaných, ani věrohodnými svědky a rovněž nevyplynula z důkazů listinných.
Sitta ml.
Výpověď svědka Ing. Vladimíra Sitty soud, vzhledem k rozporům (uvedeným níže v odůvodnění legalizační části rozsudku) a současně i vzhledem k tomu, jak soud vnímal výpověď tohoto svědka před soudem z hlediska zásady ústnosti a bezprostřednosti, nehodnotí jako věrohodnou.
V rámci hodnocení svědecké výpovědi Ing. Vladimíra Sitty soud poukazuje na to, že svědek uvedl, že nevěděl, proč byla stanovena cena 37 haléřů a obchodních jednání o stanovení ceny, byť byl obchodní ředitel, se neúčastnil. Z emailu ze dne 19. 6. 2007 v 9:57:40 mezi svědkem a Petrem Mikšem však plyne, že strukturu ceny plánovaného cestovního dokladu zjišťoval u STC
Že svědek Ing. Sitta věděl o provizích daleko dříve, než tvrdil u hlavního líčení, svědčí mimo jiné email ze dne 14. 4. 2008 v 2:41, ve kterém spočítal „rentabilitu zakázky“ poměrem cena Neograph / cena Lobby.
Pokud svědek Ing. Sitta tvrdil u hlavního líčení, že smlouva na vyplácení provize se v Neographu objevila až někdy v polovině roku 2009, tedy rok a půl po podpisu smlouvy s DPP, lze poukázat na skutečnost, že nejpozději v dubnu 2008, kdy 14. 4. 2008 v emailu svým kolegům z představenstva JUDr. Sittovi a Ing. Janků sděluje, že „spočítal rentabilitu zakázky“, a ve kterém vyčíslil „zisk Neograph a zisk Lobby“.
Rentabilitu zakázky si svědek Ing. Sitta mohl přibližně spočítat již v květnu 2007, kdy svědek poptával od STC důvěrnou kalkulaci ceny dodávek pro DPP a prokazatelně ji znal v dubnu 2008, jak plyne z výše uvedených emailových zpráv.
Je tedy zřejmé, že svědek nemluvil před soudem pravdu o tom, že se o provizní smlouvě dozvěděl s odstupem jednoho a půl roku po jejím uzavření a až s tímto odstupem se s jejím obsahem seznámil.
Jako nevěrohodnou soud hodnotil také výpověď svědka ohledně vývoje jeho spolupráce s policií a vysvětlení časového odstupu od zjištění „nekalostí“ s provizní smlouvou a oznámením policii. Je s podivem, že svědek neinformoval DPP a příslušné orgány Policie ČR již v dubnu 2008 a učinil tak až téměř dva roky po zahájení dodávek. První průkazný záznam o kontaktu Ing. Sitty s policií pochází z 23. 11. 2011.
Výpověď svědka Ing. Vladimíra Sitty tak soud, vzhledem k výše uvedeným rozporům a současně i vzhledem k tomu, jak soud vnímal výpověď tohoto svědka v hlavním líčení z hlediska zásady ústnosti a bezprostřednosti, nehodnotí jako věrohodnou.
Kubiska
… jím tvrzené skutečnosti nebyly ve vztahu k závěrům obžaloby relevantní s ohledem na jeho postavení řadového finančního analytika protože z titulu své funkce ani neměl přístup k řadě informací, zejména k informacím o podstatě obchodních vztahů mezi jednotlivými subjekty, ani k informacím o obsahu obchodních smluv včetně jejich plnění, o nichž přesto podrobně vypovídal. Dle názoru soudu řada informací, které uváděl ve své výpovědi, pocházela pouze z jeho domněnek a hypotéz.
Z výše uvedeného je zřejmé, že obžalovaný nemohl mít kvalifikovaný vhled do obchodních vztahů, o kterých u hlavního líčení zasvěceně prohovořil, neboť vzhledem k druhu jeho pracovní náplně a současně době po kterou tuto práci vykonával, nemohl podstatnými informacemi vůbec disponovat.
Obžalovaný Ing. Kubiska rovněž uvedl, že Ivo Rittig je skutečným vlastníkem společnosti Cokeville Assets, s odůvodněním, že v kuloárech společnosti Peskim (v kuchyňce, na kuřácké pauze apod.) se o tom hovořilo.
Soud musí dále uvést, že bylo velmi zarážející, že obžalovaný Ing. Kubiska podával při výslechu u hlavního líčení rozsáhlá detailní tvrzení o smluvních vztazích zahraničních struktur z období let 2009-2010 avšak ve chvíli kdy byl tázán, jak a proč počala jeho spolupráce s Nadačním fondem proti korupci a spolupráce s policejními orgány v roce 2014, a jakým způsobem předával elektronická data policejnímu orgánu, tak si na podstatné okolnosti již nevzpomněl.
Obžalovaný rovněž nedokázal věrohodně popsat a hlavně objasnit a odůvodnit opakovanou manipulaci s flash disky, které obsahovaly data odcizená ve společnosti Peskim.
Rovněž způsob předávání flash disků mezi obžalovaným a orgány Policie ČR se nejeví standardním a transparentním, naopak vzbuzuje pochybnost o autenticitě obsahu datových nosičů.
Na podkladě výše uvedených rozporů v kontextu zejména zásady ústnosti a bezprostřednosti soud dospěl k závěru, že výpověď obžalovaného Ing. Jaroslava Kubisky není výpovědí pro soud věrohodnou.
Druhý rozsudek (2020)
MS Praha 2020
Borgula
… tvrzení těchto obžalovaných nebyla v řízení vyvrácena. Důkazní prostředky o dohodě tvrzené v obžalobě tak neexistují.
Nelze tak dát za pravdu tvrzení obžaloby, že obžalovaný Ing. Dvořák nepřijal žádná opatření k výběru pro DPP nejvýhodnější nabídky na tisk jízdních dokladů, naopak z výše uvedeného je snaha o výběr vhodného dodavatele, který by dokázal dostát požadavkům DPP, dostatečně patrná.
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že v rozhodné době požadavky na novou lépe chráněnou jízdenku s užitím ve hmotě probarveného papíru mohla splňovat pouze společnost Neograph a urychleným přechodem na nový typ jízdenky předešel DPP ekonomickým ztrátám.
… výše uvedené tvrzení státního zástupce však není opřeno o relevantní důkazy. Dohoda uvedených osob nebyla žádným způsobem prokázána a neplyne ani z provedených prostorových odposlechů.
… je zcela evidentní, že státní zástupce činí závěry ze svých domněnek, nikoliv na podkladě důkazů.
… tvrzení obžaloby nebyla ani v doplněném dokazování po prvotním částečném zrušení rozsudku podložena žádnými upotřebitelnými důkazy
… bylo prokázáno, že provize vyplácená společností Neograph společnosti Cokeville Assets byla oprávněná a nebyla nepřiměřená. Za tohoto stavu tedy není možno hovořit na straně společností Neograph či Cokeville Assets o výnosech z trestné činnosti.
Je zřejmé, že obžaloba svoje úvahy čerpala výhradně z vyjádření obžalovaného Ing. Jaroslava Kubisky, který svou aktivitou získal statut spolupracujícího obviněného. Obžalovaný Jaroslav Kubiska přitom neměl žádné informace o aktivitách Ivo Rittiga, jeho vztahu s AK Šachta & Partners a společnostech, které podrobně popisuje.
V podané obžalobě však rozbor úmyslného zavinění obžalované směřující k zastření původu nebo ztížení či znemožnění zjištění původu věci, která byla získána trestným činem, zcela absentuje.
Sitta ml.
Výpověď svědka Ing. Vladimíra Sitty soud, vzhledem k rozporům mezi výpovědí a ostatními důkazy a současně i vzhledem k tomu, jak soud vnímal výpověď tohoto svědka před soudem z hlediska zásady ústnosti a bezprostřednosti, nehodnotí jako věrohodnou.
Svědek vypovídal před soudem dvakrát, přičemž podruhé byl výslech zaměřen z pokynu odvolacího soudu zejména na cenotvorbu jízdenky a období vyjednávání před uzavřením kontraktů s DPP a se STC. Z obou výslechů je zřejmé, že svědek v rozporu s ostatními důkazy umenšuje svou roli při sjednávání obchodního vztahu mezi Neographem a DPP a Neographem a STC, jak ve vztahu k technologii (koncepci/struktuře) plánovaného jízdního dokladu, tak ve vztahu ke stanovení jeho ceny.
Že svědek Ing. Sitta věděl o provizích daleko dříve, než tvrdil u hlavního líčení při svém prvním výslechu, svědčí mimo jiné email ze dne 14. 4. 2008 v 2:41, ve kterém spočítal „rentabilitu zakázky“ poměrem cena Neograph / cena Lobby. Pokud svědek Ing. Sitta tvrdil u hlavního líčení, že smlouva na vyplácení provize se v Neographu objevila až někdy v polovině roku 2009, tedy rok a půl po podpisu smlouvy s DPP, lze poukázat na skutečnost, že nejpozději v dubnu 2008, kdy 14. 4. 2008 v emailu svým kolegům z představenstva JUDr. Sittovi a Ing. Janků sděluje, že „spočítal rentabilitu zakázky“, a ve kterém vyčíslil „zisk Neograph a zisk Lobby“.
Je tedy nade vší pochybnost zřejmé, že svědek při prvním výslechu nemluvil před soudem pravdu o tom, že se o provizní smlouvě dozvěděl s odstupem jednoho a půl roku po jejím uzavření a až s tímto odstupem se s jejím obsahem seznámil.
Jako nevěrohodnou soud hodnotil také výpověď svědka ohledně vývoje jeho spolupráce s policií a vysvětlení časového odstupu od zjištění „nekalostí“ s provizní smlouvou a oznámením policii. Je s podivem, že svědek neinformoval DPP a příslušné orgány Policie ČR již v dubnu 2008 a učinil tak až tři roky po zahájení dodávek.
Sitta st.
Výpověď svědka JUDr. Vladimíra Sitty soud hodnotí v podstatných momentech důležitých pro rozhodnutí soudu jako nepravdivou.
Dále uvedl, že provizní platby byly důvodem konfliktu mezi svědkem a Ing. Janků, nicméně nedokázal věrohodně vysvětlit, proč konflikt vznikl až v roce 2011, když svědek prokazatelně znal rentabilitu zakázky včetně sumy provizních plateb od dubna 2008 a tedy věděl o provizních platbách několik let.
Výpověď svědka JUDr. Vladimíra Sitty u hlavního líčení tak soud, vzhledem k výše uvedeným rozporům a současně i vzhledem k tomu, jak soud vnímal výpověď tohoto svědka v hlavním líčení z hlediska zásady ústnosti a bezprostřednosti, nehodnotí jako věrohodnou.
Sitta ml. / Sitta st.
Z výpovědí Ing. Sitty a JUDr. Sitty je evidentní, že oba svědci se snaží distancovat od předkonraktačního a kontraktačního procesu v zakázce na dodávku jízdenek včetně svého podílu na technologii a cenotvorbě. Z exaktních důkazů, kterými jsou zejména zajištěné emaily Ing. Sitty z období roku 2007 a 2008, však plyne, že role obou svědků byla významná, v případě Ing. Sitty až dominující, o čemž kromě uvedené emailové komunikace svědčí i to, že byl uveden jako kontaktní osoba nejen v rámcové smlouvě o dílo mezi Neograph a DPP, ale rovněž ve zprostředkovatelské / provizní smlouvě mezi Neograph a Cokeville Assets.
Oba svědci v kontraktačním procesu aktivně jednali, o jednotlivých krocích včetně uzavření zprostředkovatelské / provizní smlouvy byli zpraveni a nejpozději v dubnu roku 2008 prokazatelně znali přesnou rentabilitu zakázky včetně konkrétní ziskovosti.
Proti zprostředkovatelské / provizní smlouvě však veřejně vystoupili až v roce 2011. K tomu přistupují i další zjištěné okolnosti, a to „znalecká“ činnost Ing. Sitty ve vztahu k padělání jízdenek a aktivity JUDr. Sitty s firmou Nanograph.
Z výše uvedeného plyne, že výpovědi obou těchto svědků nemohl nalézací soud vzít za pramen skutkových zjištění, neboť je vysoce pravděpodobné, že oba svědci hráli v rozhodné době a hrají doposud svojí vlastní hru a jejich poměr k věci i k osobám některých obžalovaných je deformován jejich vlastními zájmy.
Kubiska
… výpověď spolupracujícího obviněného Ing. Kubisky a materiály, které odcizil na svém pracovišti ve společnosti Peskim, a posléze předal policejnímu orgánu, obžaloba považuje za klíčové důkazní prostředky
Ke konkrétním dotazům obhajoby obžalovaný Ing. Kubiska uvedl při své výpovědi ve dnech 25. a 26. 10. 2018, že o zakázkách, smluvních vztazích, plnění a peněžních tocích mezi DPP a společnostmi CrossPoint, Neograph a Crowsnest, nevěděl nic.
K dotazu, zda má nějaký důkaz, že obžalovaný Ing. Dvořák byl benefičním vlastníkem skupiny Mavex Unitex uvedl, že nemá. K dotazu, zda viděl někdy nějaký právní dokument, který by potvrzoval, že obžalovaný Ivo Rittig je benefičním vlastníkem společností uváděných v obžalobě, uvedl, že právní titul neviděl, ale vyplývalo to „z těch transakcí, z toho faktického stavu“.
Z výše uvedeného je zřejmé, že obžalovaný nemohl mít kvalifikovaný vhled do obchodních vztahů, o kterých u hlavního líčení „zasvěceně“ prohovořil, neboť vzhledem k druhu jeho pracovní náplně a současně době po kterou tuto práci vykonával, nemohl podstatnými informacemi vůbec disponovat.
Obžalovaný Ing. Kubiska rovněž uvedl, že Ivo Rittig je skutečným vlastníkem společnosti Cokeville Assets, s odůvodněním, že v kuloárech společnosti Peskim (v kuchyňce, na kuřácké pauze apod.) se o tom hovořilo. Takovéto tvrzení však nemůže obstát jako důkaz v trestním řízení.
Je evidentní, že obžalovaný Ing. Kubiska si na podkladě své fragmentární pracovní činnosti činí vlastní ekonomické a hodnotící závěry, které u hlavního líčení soudu přednesl.
Soud musí dále uvést, že bylo velmi zarážející, že obžalovaný Ing. Kubiska podával při výslechu u hlavního líčení rozsáhlá detailní tvrzení o smluvních vztazích zahraničních struktur z období let 2009-2010 či ještě starších, avšak ve chvíli kdy byl tázán, jak a proč počala jeho spolupráce s Nadačním fondem proti korupci a spolupráce s policejními orgány v roce 2014, a jakým způsobem předával elektronická data policejnímu orgánu, tak si na podstatné okolnosti již nevzpomněl.
Obžalovaný rovněž nedokázal věrohodně popsat a hlavně objasnit a odůvodnit opakovanou manipulaci s flash disky, které obsahovaly data odcizená ve společnosti Peskim , které vydal policii. Rovněž způsob předávání flash disků mezi obžalovaným a orgány Policie ČR se nejeví standardním a transparentním, naopak vzbuzuje pochybnost o autenticitě obsahu datových nosičů.
Je nepochybné, že obžaloba využila Ing. Jaroslava Kubisku, jako podklad pro vedení trestního řízení a následně k podání obžaloby. Státního zástupce ovšem nezarazila ochota Ing. Jaroslava Kubisky být obviněným za situace, že Ing. Jaroslav Kubiska se spontánně doznává k trestné činnosti spáchané jednáním, o kterém nemá žádnou povědomost, a kterou dovozuje pouze z fragmentů dokumentů, které údajně získal nelegálním způsobem při výkonu činnosti pro společnost Peskim. Obžalovaný Ing. Jaroslav Kubiska obšírně informuje o skutečnostech, o nichž nemůže mít reálnou znalost a útržkovitým informacím získaným v rámci jeho krátké činnosti pro společnost Peskim, s.r.o. dává významy pouze podle svých domněnek ve zřejmé snaze tímto podpořit obžalobu proti Ivo Rittigovi a dalším osobám.
Na podkladě výše uvedených skutečností a rozporů ve výpovědi obžalovaného v kontextu zejména zásady ústnosti a bezprostřednosti soud dospěl k závěru, že výpověď obžalovaného Ing. Jaroslava Kubisky není výpovědí pro soud věrohodnou.
Soudu tak není zřejmé, proč byl obviněn, a následně obžalován z trestné činnosti jen Jaroslav Kubiska, když osob konajících ve spol. Peskim stejnou práci byla celá řada.
Obžalovaný Jaroslav Kubiska se tak, přes veškeré své vlastní přesvědčení, žádného trestného činu nedopustil. U obžalovaného Jaroslava Kubisky totiž vůbec nemohlo dojít k naplnění subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti dle § 216 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019.
Vrchní soud (2021)
VS Praha 2021
Pokud jde o svědky zmíněné výše, resp. spolupracujícího obviněného Kubisky, pak s ohledem na to, že VS se zcela ztotožnil se závěry MS, jsou níže uvedeny pouze citace k SZ Borgulovi.
Borgula
V této trestní věci obžaloba a to i po podání obžaloby v průběhu řízení před nalézacím soudem předložila soudu enormní množství listin označené za podstatné důkazy, které však, jak se přesvědčil i soud odvolací, z velké části nepřispěly k zjištění skutkového stavu věci.
… stěží lze akceptovat tvrzení obžaloby, že zde byl úmysl obžalovaných zneužít toto ustanovení ZVZ.
… provize byla spol. Cokeville Assets Inc. vyplácena v souladu s uzavřenou smlouvou, navíc tato smlouva byla v účetnictví spol. Neograph a.s. řádně vedena.
… výše této provize byla 19,7 %. Výše této provize i v rámci znaleckého zkoumání byla označena jako přiměřená. Provize obsažená v ceně jízdenek tak dle zjištění nalézacího soudu snižovala zisk spol. Neograph a.s., ale nezvyšovala cenu jízdenek.
… státní zástupce nezadal znalci TPA revizi znaleckého posudku jako celku, ale pouze jeho dílčích závěrů, s nimiž výslovně státní zástupce nesouhlasí.
… zaujatost v zadání státního zástupce směřované znalecké kanceláři konstatuje i odvolací soud
Pro odvolací soud je překvapivé, že státní zástupce, který si musel být vědom změny trestního řádu ve vztahu ke znalecké kanceláři oslovil se žádostí o vypracování revizního posudku subjekt, který k tomu nebyl ve smyslu § 110 odst. 1 tr.ř. oprávněn.
… státní zástupce ve svém odvolání nadále setrvává na právním názoru, že jednání obžalovaného Ing. Dvořáka a spol. naplňuje znaky zločinu zpronevěry. Odvolací soud jednak konstatuje, že již ve svém usnesení sp.zn, 4 To 12/2020 ze dne 30. 6. 2020 uvedl, že tato kvalifikace dle § 206 tr. zákoníku nemá oporu v dosud známých a provedených důkazech.
Pozornosti hodné výroky aktérů
Kubiska – Úvodní prohlášení k soudu
Jsem velice rád, že tady mohu stát, i když to pro mě není úplně jednoduché. Jsem rád, že se ten proces koná, obětoval jsem tomu celý život a doufám a budu se snažit, aby ta moje výpověď byla co nejvíce vypovídající, abyste pochopili, jak ten systém fungoval a jsem si také velice dobře vědom toho, že to může být moje poslední šance promluvit a jsem si také velice dobře vědom toho, že v období, které předcházelo tomuto období, by se tato věc vůbec nešetřila a vůbec by se k soudu ani nedostala. To asi na začátek.
Dotazy senátu/obhajoby
Předseda senátu:
Vy jste dal výpověď v dubnu 2010 a říkáte, že jste oznámil něco v roce 2014. Co bylo impulsem pro změnu toho postoje?
Těch impulzů bylo více. Co se týče toho, že jsem šel na policii, tak to byla aféra Nagyová, kdy já jsem zjistil, že v této zemi je nějaká policejní složka, nějaký státní orgán, který je ochoten se rozsahem takovéto tr. činnosti zabývat.
To bylo tak, že v roce, myslím, že to bylo 2012, jsem ponejprve byl na pohřbu Václava Havla a moje manželka byla tehdy těhotná a po narození mé dcery jsem se rozhodl, vyvinout nějakou aktivitu v tomto směru, protože jsem si byl velice dobře vědom toho, na čem jsem se podílel, a jak je to nebezpečné i ve vztahu k mé rodině a k tomu, že mám již děti. Kontaktoval jsem fond, protože v té době nebo předtím zveřejnili pravdivé informace právě o této skupině, tzn. že já jsem měl určitou, u mě to vzbudilo určitou důvěru, že by se něčím takovým chtěl tady v této zemi někdo zabývat, takže jsem se zkontaktoval potom, co oni zveřejnili ty informace, které z mého pohledu byly pravdivé, proto jsem se zkontaktoval s tím fondem a několikrát jsem se sešel s tím panem Soukenkou a pak to probíhalo v nějakém čase a pak jsem ho požádal o to, aby mi zajistil kontakt s policií, resp. aby se policie ozvala. Ona se mi ozvala, já jsem se doznal k té tr. činnosti, na které jsem se podílel.
V průběhu doby, kterou nějakým způsobem specifikuji, a to dejme tomu od okamžiku, když jste učinil oznámení policii až do současné doby, byl jste nějakým způsobem kýmkoliv ovlivňován ve vztahu k podání k vaší výpovědi? Tím myslím, jak ze strany policie, státního zastupitelství, obhajoby, obžalovaných nebo nějakých třetích osob? Tím myslím i média.
V podstatě toho, co tu vypovídám, tak to určitě ne.
To, že, a vy jste to zde spontánně nastínil, jste se rozhodl věc oznámit, souhlasil jste s procesní formou spolupracujícího obviněného atd. s tím, že to prakticky může destruovat váš profesní život. Má to nějaké další třeba ohrožující prvky vzhledem k tomu, že se jedná o tak závažnou tr. činnost. V této době v roce 2014 jste nebyl ohrožen pouze vy, ale na vás existenčně případně závislá rodina a v roce 2010 jste takto ohrožen nebyl a nic jste neoznámil. Uvedl jste impuls kauzu Nagyová. Byl nějaký další impuls?
Možná, že je to rozpor, který je nevysvětlitelný. Moje žena mi to také říká, „ty prostě něco děláš, když máš rodinu, ohrožuješ nás všechny, ať již finančně nebo existenčně, máš prostě rodinu, máš děti. Ona já bych pochopila, že bys to dělal, když jsi svobodný a bezdětný“. Mě úplně na mém samotném nezáleží. Tak to je. Myslím, že je to na mě vidět i celkově. Ale mě záleží na tom, mám děti, prostě nejsem schopen se smířit s tím, že to takto fungovalo, jak to fungovalo a já jsem se na tom podílel. Jsem si moc dobře vědom toho, že i já bych si celý život vyčítal, že jsem proto nic neudělal. A té smrtelné posteli já bych viděl stoprocentně, že bych dal cokoliv za to, abych to mohl změnit. Takže ano, dělám to na svůj úkor, není mi to jedno a nemůže mi to být jedno, protože ty děti mám. Kdybych ty děti neměl, tak bych tady nebyl, ať to tady shnije. Já nevím, jestli mi rozumíte, je to asi těžko pochopitelné, moje žena říká „hele, ty jsi blázen, že to děláš, že ohrožuješ děti, ohrožuješ celou rodinu, ohrožuješ“, ale já to mám prostě jakoby obráceně než normální člověk. To, že, a vy jste to zde spontánně nastínil, jste se rozhodl věc oznámit, souhlasil jste s procesní formou spolupracujícího obviněného atd. s tím, že to prakticky může destruovat váš profesní život. Má to nějaké další třeba ohrožující prvky vzhledem k tomu, že se jedná o tak závažnou tr. činnost. V této době v roce 2014 jste nebyl ohrožen pouze vy, ale na vás existenčně případně závislá rodina a v roce 2010 jste takto ohrožen nebyl a nic jste neoznámil. Uvedl jste impuls kauzu Nagyová. Byl nějaký další impuls?
Možná, že je to rozpor, který je nevysvětlitelný. Moje žena mi to také říká, „ty prostě něco děláš, když máš rodinu, ohrožuješ nás všechny, ať již finančně nebo existenčně, máš prostě rodinu, máš děti. Ona já bych pochopila, že bys to dělal, když jsi svobodný a bezdětný“. Mě úplně na mém samotném nezáleží. Tak to je. Myslím, že je to na mě vidět i celkově. Ale mě záleží na tom, mám děti, prostě nejsem schopen se smířit s tím, že to takto fungovalo, jak to fungovalo a já jsem se na tom podílel. Jsem si moc dobře vědom toho, že i já bych si celý život vyčítal, že jsem proto nic neudělal. A té smrtelné posteli já bych viděl stoprocentně, že bych dal cokoliv za to, abych to mohl změnit. Takže ano, dělám to na svůj úkor, není mi to jedno a nemůže mi to být jedno, protože ty děti mám. Kdybych ty děti neměl, tak bych tady nebyl, ať to tady shnije. Já nevím, jestli mi rozumíte, je to asi těžko pochopitelné, moje žena říká „hele, ty jsi blázen, že to děláš, že ohrožuješ děti, ohrožuješ celou rodinu, ohrožuješ“, ale já to mám prostě jakoby obráceně než normální člověk.
Dotazy obhájců:
Já se ptám, co bylo důvodem toho, že jste oslovil Nadační fond, co bylo předmětem toho jednání?
Důvodem veskrze, to mělo dva důvody, to už jsem popisoval, tam byla nějaká, alespoň nějaká bazální důvěra, jestli to lze tak nazvat z mé strany, vůči tomuto fondu a druhá věc pochopitelně, která byla možná ještě důležitější, bylo narození té mé dcery.
Jinak, cítil jste Vy v tu dobu, než začala ta policejní ochrana, že by Vám něco hrozilo, že by Vám chodily nějaké ošklivé dopisy, nebo někdo vyhrožoval, nebo posílal nějaké vzkazy, to byste si musel přeci pamatovat. Čili, bylo něco takového?
Nic takového nebylo. Já velice dobře vím, jaké jsou možnosti skupiny a uvědomuji si ty rizika sám, to mi nemusí nikdo říkat, ale s odpovědí na Váš dotaz, nikdo mi nevyhrožoval, a žádné obsílky ať už s razítkem, nebo bez, mi nechodily a nikdo mi nevyhrožoval.
Kolikrát jste jednal, pokud jste jednal s Ivo Rittigem?
S panem Rittigem jsem nikdy nejednal, pokud pomineme, že jsme spolu seděli v Oleu a on mi říkal šmejde, tak nikdy jsem s ním nejednal.
Co jste věděl o obchodních aktivitách pana Ivo Rittiga?
Vyjma těch zahraničních struktur a vyjma toho benefičního vlastnictví skupiny Eurozeta, Alseda a nějakých těch projektů jsem nevěděl nic.
Reflexe médií
Média, která se s takovou chutí věnovala kauze během let 2011-2019 její definitivní konec pokryla (pouze irozhlas, ČT a idnes) pár řádky zjevně založenými na práci ČTK: Pro dovolání nejsou zákonné podmínky. Rittig a Dvořák jsou definitivně osvobozeni