Ing. Ivo Štika je bývalý náměstek pražského dopravního podniku. Jeho příběh je zaznamenán ve druhém díle knihy Zločiny beze zbraní. Má letitou osobní zkušenost s prací orgánů činných v trestním řízení. Známá kauza, připomeňme, že šlo o zakázky pražského dopravního podniku. Možná vám víc řekne 70 haléřů provize do Karibiku, jíž byl Ivo Štika nechtěným aktérem skončila tak, že se mu stát prostřednictvím ministerstva spravedlnosti za několik let trvající trestní stíhání omluvil a vyplatil mu odškodnění. Bohužel v té směšné výši, jak už to tak bývá. Já tedy poprosím pana inženýra Štiku, zda by mohl shrnout krátce svůj příběh a ukázat na ty nejvíc neuralgičtější body. Děkuji.
Úvodem
[Vystoupení volně vychází z prezentace a doplňujících vysvětlivek zde.]
Dobrý den, dámy a pánové, dobrý den, děkuji za příležitost Vám tady osvětlit ty drobné nuance kauzy ne 70 haléřů jak říkal pan Hrbáček, ale 17 haléřů, které údajně odtékaly panu Rittigovi do Karibiku.
Já jenom krátce zareaguji na ten vstup z publika a předřečnici, protože moje zkušenost s justicí je naprosto, diametrálně odlišná. Já jsem tady, abych si stěžoval na prokuraturu. Schválně říkám prokuratura, protože pro mě státní zastupitelství není státním zastupitelstvím, ale skutečně prokuraturou socialistického typu v nejhorším smyslu slova. Naopak v naší kauze justice zasáhla tak, jak jsem očekával, a to přes neuvěřitelnou mediální masáž, která celému případu předcházela.
Jenom na úvod bych řekl, že v naší kauze bylo vyprodukováno, podle agentury, která zpracovávala analýzu, 11 995 článků a reportáží, které se touto kauzou zabývaly. Určitě nikoho nepřekvapí, že poté, co byla kauza pravomocně zproštěna, tak média, nezávislá a spravedlivá média, zareagovala tiskovým prohlášením České tiskové kanceláře, které mělo rozsah asi 204 slov.
Ten můj první slide v prezentaci měl titulek “Oni vždycky rozjedou nějakou kauzu a až potom teprve hledají důkazy. Mělo by to být obráceně”. To jsou slova bývalé ministryně Benešové. A bohužel, v této kauze tomu tak bylo naprosto do puntíku, protože doufám, že většina z vás nemá zkušenosti jako já s trestním stíháním.
Když jsem byl obviněn, už samotný akt toho sdělení – obvinění byl velmi zajímavý, protože mi to bylo předáno do ruky, přestože mám datovou schránku, v rámci podání vysvětlení a během pěti minut mi volali z Mladé fronty Dnes, abych jim potvrdil, jestli jsem nebo nejsem obviněn. Následně ještě ten den odpoledne vyšel článek, druhý den vyšel další článek. A nepřestává mě tedy udivovat ta zatvrzelost, se kterou prokuratura trvá na svém, že jsou to jen a jen advokáti a postižení, kteří asi v zájmu toho, aby se co nejvíce ponížili, naházeli na sebe co nejvíc špíny, tak jsou to právě tyto osoby, které úmyslně do médií pouští informace ze spisu a vlastně jsou takovou spojkou vůči novinářům.
Odškodnění bagetou
To nezákonné trestní stíhání trvalo 2988 dnů. Původně jsem sem chtěl přinést bagetu, abych vám ukázal, jak jaká je kompenzace, nebo jaká je hodnota kompenzace, spravedlivé kompenzace, za nezákonné stíhání, kterou si představuje ministerstvo spravedlnosti. Bohužel, bagetu jsem teď nesehnal, ale představte si bagetu, třeba z Krokodýla, tuňákovou za 79 korun. Tak to je částka, kterou považuje ministerstvo spravedlnosti za naprosto adekvátní deseti, téměř deseti letům trvání nezákonného stíhání. A když to vezmeme, půjdeme ještě do hlubšího detailu. Tak já mám manželku a mám dvě děti. Ti byli samozřejmě poškozeni také. To znamená, že pokud tedy tu velkorysou částku 78 korun podělíme čtyřma, tak každý z nich dostane 19,50 za každý den, který si protrpěli.
Drobné ústrky
Drobné ústrky ze strany policie, kdy vám je doručováno ne datovou schránkou, přestože celou dobu přípravného řízení všechno přebíráte, ale policejním autem, které jede z Prahy 70 kilometrů tam a zpátky, samozřejmě s majákem, nejlépe tak kolem šestnácté hodiny, aby byli doma děti, aby bylo doma co nejvíc sousedů, aby to viděli.
Další taková taková drobnost, kdy podáváte vysvětlení nebo nahlížíte do spisu a policista vám přátelsky sdělí: No, budou Vánoce, tak abychom vám zase něco nadělili a pak vám sdělí, co tou nadílkou myslí. Takže tou nadílkou se myslí, že k vám přijdou na prohlídku, seberou všechny elektronický věci dětem, protože samozřejmě všechny důkazy o vaší trestné činnosti budou v těch iPadech dětí, případně manželky, která má povinnou mlčenlivost, protože je členkou profesní komory, která tuto mlčenlivost požaduje. Nicméně i v tomto případě by to bylo zabaveno. Nestalo se tak. Měl jsem štěstí, neseděl jsem ve vazbě, nepřišli na domovní prohlídku. Ale nicméně tyhle drobné nuance, tyhle ty náznaky, že může být hůř, vám to policie tak nějak podprahově servíruje pravidelně.
K justici
Co bylo zajímavé, že po těch deseti letech, jak jsem říkal, tedy justice neselhala. Ta naopak konstatovala, že jsme konali, na rozdíl tedy od těch bombastický titulků, které rozpoutal pan senátor Láska, že z dopravního podniku bylo tunelována pravidelně každý rok minimálně miliarda korun, tak vrchní soud uzavřel, že jsme se chovali v souladu s povinností řádného hospodáře a naopak naše jednání bylo, lidově řečeno vysoce žádané. Toto není tedy v písemném vyhotovení rozsudku, to je v ústním zdůvodnění.
Průběh
Vždycky když se o té kauze s někým bavím, tak mu řeknu představ si, jak to fungovalo. Já si z toho [stíhání] nesu takový tři nejhorší body [viz níže].
[Bod 1 ze 3]
Jak je možný, že vás státní zástupce obviní? Dobře, obviní, může obvinit, protože se mu nelíbíte, ale jak je možný, že podá obžalobu, aniž by měl jakkoli určenou škodu podle § 137? Vždyť to je přece naprosto absurdní, aby potom po deseti letech nebo po devíti letech vrchní soud konstatoval že posudek, nebo oba soudy, jak nalézací, tak odvolací, aby konstatovaly, že státní zástupce nebyl schopen ani zadat kvalitně ten posudek, protože on návrhy obhajoby na doplnění tohoto posudku [odmítl].
Znalec obžaloby a jeho posudek
Jenom udělám krátkou odbočku, tam šlo o jízdenky, jak bylo řečeno. To znamená, že by člověk čekal, že bude přizván znalec, který aspoň ví, co ta jízdenka je. To znamená, že má nějaké zkušenosti z polygrafie. Nicméně byl zvolen znalec, jehož hlavní specializací bylo oceňování zemědělských strojů.
A tento znalec došel k pregnantní závěru, že je možné použít, považovat za jízdní doklad i toaletní papír, který byl do dopravního podniku dodáván v rámci náhradního plnění. To, že v tom posudku měl chybu za 38 milionů korun, to už je detail, který v podstatě jako nikoho asi ani nedojme. Takže tahleta činnost trvala státnímu zástupci asi 1300 dnů, než byl schopen vypotit takovýto posudek, jehož podstatou bylo, jak on sám uložil orgánu policejnímu, aby provedl pouhé sečtení vydaných faktur.
Jak může, proboha, součet vydaných faktur zatížený chybou 38 000 000 korun vypovídat něco o škodě? Oni policisté a státní zástupce postupují tak, že vezmou Dacii, vezmou Mercedes a řeknou: ten Mercedes má stát stejně jako Dacie. Bez ohledu na množství jízdenek, bez ohledu na kvalitu jízdenek a tak dále a tak dál. No, pan státní zástupce postupoval v tomto směru dál, načež pro druhé odvolání Vrchnímu soudu předložil takzvaný revizní posudek, který mu Vrchní soud hodil na hlavu. Byl nucen pana státního zástupce upozornit na to, že malinko nezná zákony, protože se změnila legislativa a že pro zadávání revizních posudků od začátku roku 2020 platí zcela jiná pravidla a že by tedy minimálně alespoň ten posudek měl být zadán tak, aby nepůsobil alespoň tak příliš okatě zaujatě. Takže tento revizní posudek mu byl hozen na hlavu.
[Bod 2 ze 3]
Revizní posudek a lži VSZ Bradáčové
To ovšem nebránilo vrchní státní zástupkyni Bradáčové, aby dva roky po pravomocném rozsudku v televizi celému národu předestřela, jak je zoufale nespokojená s tímto tragickým zproštěním těch zločinců z dopravního podniku. A přímo na kameru opakovaně lhala, neboť říkala, že si nechala prokuratura vyhotovit revizní posudek, který měl jak nalézací, tak odvolací soud k dispozici, vůbec k němu nepřihlédl a nezohlednil ho. No, tam je jeden malý problém. Ten posudek byl vyhotoven rok poté, co nalézací soud vyhotovil druhé rozhodnutí ve věci. Takže nechápu, jak si může vrchní státní zástupkyně stěžovat na to, že nalézací soud nepřihlédl k posudku, který v tu dobu neexistoval. Ale je naprosto skandální, že v tom zdůvodnění, které tady zmínil pan Hrbáček, o tom předběžném zákazu publikace té knihy, ten soudce hovoří o tom, že pravomocně zproštěná osoba má právo na to, nebýt po pravomocném rozsudku konfrontována s touto kauzou. No nevím, pro koho teda to právo platí. Sám jsem zvědav, až mi právníci tedy vysvětlí, jak je tedy možné, že pan Láska, paní Marvanová, paní Bradáčová jsou trvale nespokojeni s tímto s tímto výsledkem.
Lži prokurátora
Jsem přesvědčen bytostně, že pan prokurátor lhal, ale naprosto bezostyšně, naprosto drze vám lže. To jsem teď schopen akceptovat, pokud přijde obvinění. To je prostě jen takový fantazijní spisek, který nemá prostě s realitou vůbec co společného. Já jsem obvinění četl asi do tří hodin do rána a říkal si: kristepane, to není možný, tohle se nestalo. Nestalo. Ne, ne, ne, ne. Dobře, jsem si říkal, fajn, seženeme podklady, pošleme to prokuratuře, to přece musí zastavit. Ne, samozřejmě.
Co je další? Velmi zajímavé – běžný člověk si myslí, že vás nemůžou stíhat, pokud jste nic neudělal. Ale to vůbec není pravda. Oni to prostě nechápou, když jim potom vysvětluju, jak to funguje. Takže “si děláš prdel“, s prominutím jsme ve sněmovně, toto slovo sem nepatří, ale toto je reakce každýho normálního člověka, když mu řeknete, jakým způsobem postupuje policie a prokuratura.
Oni lžou od samýho začátku, a samozřejmě stačí, když si prostudujete rozsudky v té věci, kdy tedy soudy volí mnohem smířlivější tón než já a hovoří o tom, že pan státní zástupce pouze překrucuje fakta a dává jim jiný význam a tak dále. Zjevně je vidět, že právníci slovo lež nemají rádi, přestože ji tedy hojně prokuratura používá.
Takže, já jsem byl překvapen, říkal jsem si dobře, šlo o obvinění. Může být. Ovšem pak dostanete obžalobu a vy si řeknete: takže po 2 letech nebo po 4 nebo kolika letech přípravného řízení on trvá na tom a píše do té obžaloby úplný nesmysly, který nemají sebemenší oporu v té provedené nebo zjištěné důkazní situaci. Ale co je horší, on potom prohraje první kolo, soud se s tím vypořádá naprosto pregnantně, asi 250 stránkách v 600 bodech rozsudku, který prostě nemá skulinku. A státní zástupce potom napíše odvolání, kdy prostě absolutně popírá to, co je ve spise. Já jsem teda v jeho odvolání napočítal pouhých 27, tedy jakoby lží, což nevím, nemám zkušenosti s jinými kauzami jestli 27 je běžný standard. Je to méně? Je to více? Ale v každém případě mě to tedy poněkud překvapilo.
[Bod 3 ze 3]
Spolupracující obviněný
No, pak samozřejmě ještě další věc, která se všem známým velmi líbí a oceňuje institut spolupracujícího obviněného, který sehrál roli nejenom v naší kauze, ale i v kauze Oleo Chemical. Tam byla cvičená opička, která, jak se ukázalo, byla na výplatní listině policie, kterou samozřejmě GIBS pokryl. A pokryl to tak, že se to zahalilo rouškou tajemství. Neboli pan XY byl v policejní ochraně, tudíž není možné jaksi sdělovat jakékoliv detaily. Ovšem člověk se ptá, kolik stojí taková policejní ochrana, která podle jeho sdělení trvala rok? Obzvlášť poté, když pan spolupracující obviněný (obžalovaný) u soudu do protokolu prohlásil, že mu nikdy nikdo nevyhrožoval. Čili jaký byl důvod policejní ochrany tohoto člověka a celé jeho rodiny?
Takže tam byla tato zajímavá figurka, která, jak se ukázalo, tak byla na výpovědi policií připravována písemně. Pan Kubiska dostal e-mail, kde byly otázky, odpovědi. Závěr toho e-mailu končí: “Tak na shledanou, uvidíme se zítra”. No tak se podíváte na zítřejší datum do protokolu. No a co tam pan Kubiska vypráví? Pan Kubiska tam převypráví přesně to, co dostal v tom e-mailu předchozího dne od policie. Co dělal pan prokurátor? Nic. Přesto, že mu to prostě soudce předestřel. Nevím, nerozumím, jestli měl nebo neměl. Takže to byl jeden spolupracující obviněný. Mimochodem, spolupracujícímu obviněnému jsme nesměli položit jediný dotaz během přípravného řízení. Taky zajímavé, protože když jsme tuto možnost měli, tak jeho výpověď u soudu se sesypala jak domeček z karet.
Ke spisu
Čili zase, teď probíhá moje žaloba na stát o náhradu škody a stát se hájí tím, že mi nemohou dát peníze za nepřiměřeně dlouhou dobu stíhání, protože tato kauza byla nesmírně rozsáhlá a spis má 20 000 stran a 33 000 stran příloh. Teď se trošku teda posouváme, ale z těch 20 000 stran, co tam asi tak je, to říkal pan předseda odvolacího soudu, jakou souvislost má to, jestli ti prodejci měli mikiny s logem nebo ne, jakou souvislost to má s tou žalovanou kauzou?
Takže pokud si vezme tedy státní zástupce do tisku, burácel počty šanonů a počty stran, ohromoval prostě novináře. No, když si dáte tu práci, jako jsem si dal já, tak zjistíte, že některé věci jsou tam šestkrát, některé věci osmkrát. 30% z toho jsou procesní dokumenty jako doručenky. Protože tam bylo 18 obviněných, dvanáct advokátů a on ten spis hezky bobtná.
Samozřejmě, pak jsou tam prázdné strany. To jsem nepochopil proč. No a potom jsou tam takové věci, jako třeba směrnice České pošty o nakládání s ceninami. Dobře, může být, jízdenka je cenina, ale potom jsou tam teda třeba směrnice divize Fila o tom, jakým způsobem se mají prodávat známky. Ale každá taková směrnice má 600 stran. Takže nechtěli jsme být zlí, netrvali jsme tedy u projednávání na tom, abychom přečetli všechny strany této jaksi důkazně potentní směrnice. Byli jsme tady na pana státního zástupce hodní.
Ale když jsme u toho spisu, tak další taková krásná věc, kterou pan státní zástupce udělal, bylo ve spise při dokazování. Pan soudce procházel tedy obsah, který vypracovala policie. Tam nějakou položku přeskočil, říkal tohle je jenom nějaká procesní, zbytečná listina to nebudeme provádět. No a policie udělá to, že vezme dobrozdání advokátní kanceláře, které říká, že máte postupovat tak, tak a tak. Na základě kterého my jsme postupovali, tzn. tam jsme vyžádali zprávu oprávněné osoby, jestli můžeme takto postupovat, tak jsme se tím řídili. Nicméně policejní orgán to vyhodnotil, že to je prostě jenom nějaká, že to je obsah nějaké přílohy a tak dál. Čili soud to nechtěl provádět. Naštěstí jsme to teda provedli. A druhá taková není to teda všechno, ale další nejzajímavější věc byla ta, že ze spisu záhadně zmizela listina, která dokládala cenu obvyklou té jízdenky. A ten, kdo tedy připravoval ten spis, to udělal poměrně špatně. Měl by se tedy poučit pro příště, protože minimálně tedy já bych tu stranu nenechal jaksi neobsazenou. Kdyby tam alespoň vyložili prázdný papír a dali na něj razítko s číslem, tak by to pokrylo a nevypadalo to tak blbě.
Ale oni vzali třeba 3800, 3802. Bum, prázdná strana. Takže, další chybu udělali v tom, že nás nechali, tedy já jsem chodil do spisu, byl jsem tam stokrát, takže jsem si oskenoval každý papírek při nahlížení a při seznamování. Protože jsem si vyvinul systém, díky kterému zpracovávám pro advokátní kanceláře trestní spisy, takže já na rozdíl od státního zástupce nemusím potom u soudu čekat dvacet minut.
Ještě zase další odbočka pan státní zástupce navrhne důkaz: pane předsedo, prosím přílohu B 758. 11 minut se hledá tato příloha, načež soud řekne: takový dokument tam nemáme. Pan státní zástupce nahlédne do poznámek a řekne: Pane předsedo, omlouvám se, ona je to příloha BB. Takže dalších jedenáct minut. My máme spis na flashce, takže já během třiceti vteřin jsem věděl, o co jde. Takže jsem soudu řekl: no moment, ale tady ta strana 3801 prostě chybí. Tady vidíte to číslo, které bylo v nahlížení, v seznamování už není, takže soud prostě zkonstatoval: Ano, zapadá logicky do toho řazení spisu, takže se to připustilo jako důkaz a byl to jeden z klíčových důkazů, který nás vyvinil.
Protože vemte si, že rok poté, co jsme tedy ukončili tunelování dopravního podniku, tak dodává stejnej dokument, nebo stejnej lístek, stejných parametrů jiná firma – Státní tiskárna cenin, za stejnou cenu. Takže kdo ve státní tiskárně cenin inkasoval těch 50 procent provize?
No a když se tedy soud jaksi podíval na pana státního zástupce, tak si tam jako vždycky kreslí jenom nějaké panáčky. Takže jsme se nedozvěděli, jakým způsobem mohlo dojít ke znehodnocení toho spisu. Předpokládám, že to bylo zase obhajoba, jak by byl asi typický argument státního státního zastupitelství.
Oleo
No, když tam dáme přesah do té druhé kauzy. Další zajímavá věc stejného státního zástupce. Pokus o finanční motivaci svědka který nevyšel. Ten svědek si potom hezky sednul na CPZetku. Byla to dáma. Když tedy odmítla tuto velkorysou nabídku, to zatčení probíhalo tak, že tam přišlo víc policajtů, než chodilo za bolševika. To všechno jenom teda na jednu dámu, která měla jedno dítě, takže údajně jí sdělili, že má právo na jeden telefon a může si vybrat, jestli zavolá partnera nebo advokáta.
Takže abyste věděli, jakým způsobem se postupuje v jednadvacátém století. Takže samozřejmě řekli buď to teda když zavoláte advokáta, dítě odchází, do kojeňáku.
Transparency
Potom ještě samozřejmě další, další jedna drobnůstka, je tam takové zajímavé, samozřejmě určitě to s ničím nesouvisí, propojení státního zastupitelství s Transparency International. Protože ten audit, který všechno začal, zpracoval senátor, současný senátor Láska. Problém je v tom, že za něj dostal asi dva miliony korun a ten dokument neexistuje. Nebyla schopna ho dohledat ani policie, ani Magistrát města Prahy. Zajímavé.
Zajímavé je to, že Transparency, v které pan Láska i pan prokurátor Borgula působili, tak čistě náhodou zaměstnanci Transparency v době, kdy probíhala domovní prohlídka v dopravním podniku, šli po ulici a byly použity jako ty nezávislé osoby pro tu domácí prohlídku, což je samozřejmě pochopitelné. Kdo jiný by to jako mohl vykonat tu přítomnost u prohlídky než Transparency International, že jo?
Další zajímavost byla, jakým způsobem kreativně postupuje policie při přepisu při přepisu odposlechů, to je skutečně neskutečný. Já mám program, který prostě přepisuje automaticky s chybovosti nebo takhle s přesností 89% na první pokus. Takže jsem si to procházel a viděl jsem prostě to je prostě to je… Ty policisté by mohli jakoby psát romány, protože to, co se říká, a to, co potom najde cestu do toho přepisu, na základě kterého potom soudce, kterýho nic nezajímá a rovnou toho člověka Ctrl+C na Ctrl+V pošle na CPZku. Tak to je skutečně, to jsou to jsou opravdu zajímavá díla.
Z rozsudků
A jenom bych se asi vrátil trošku k citacím rozsudku. Takže po deseti letech zase ty soudy hodnotí výsledky pana státního zástupce takto: Důkazní prostředky tvrzené v obžalobě neexistují. Pan státní zástupce ve své závěrečné řeči naroubovat slovo předražení na jízdní doklady. Jde o účelovou manipulaci, neboť skutečnost, o co v hovoru jde, je zcela známá. Takže soud volí kulantně frázi narouboval, přitom lže, jako když tiskne. Dál.
Tohle jsou přesné citace usnesení z rozsudku. Takže to byl konkrétní bod 329. K bodu 330: je zřejmé, že státní zástupce si vybírá a předkládá z odposlechů určité pasáže, které se mu hodí, a z nich dovozuje závěry, které konvenují s jeho pohledem na věc ve smyslu jeho obžaloby. Takže tím pádem…. A pak je tam ještě jeden další hezký zajímavý bod: Je zcela evidentní, že státní zástupce činí závěry ze svých domněnek, nikoli na podkladě důkazů. A díky tomu já jsem přišel o deset let života.
Dotazy-diskuse
No já si myslím, že si to zaslouží potlesk, protože to byla opravdu analýza brilantní. Máme tady Johna Boka s otázkou takže poprosím krátce. Johne?
Jenom krátkou otázku, co dělá dneska pan státní zástupce?
No tak pan státní zástupce žaluje další velkolepé kauzy jako je … [Dozimetr]. [Via Chem] má rozehranou. To znám do detailů, protože tam jsem dělal pro bono spis, takže vím, že postupuje naprosto stejným způsobem. To je prostě modus operandi jeho práce, fikce, fantazie.
No a takhle si tady žijeme. I já bych tedy poprosil, jestli má někdo ještě dotaz v této kauze. Výborně, paní profesorka [Válková], budete jako obvykle stručná paní profesorko.
Já budu ještě stručnější. Ještě jsem pořád pokorná, takže jenom chci upozornit, že státní zástupci, na rozdíl od nezávislých soudů, jak vy víte, minimálně stejně dobře z praxe jako já, jsou přísně centrálně řízeni a odpovídají Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Dokonce když se chtějí, a to je v kauze, kterou všichni sledujeme dobrovolně či nedobrovolně, už také několik let. Když chtějí nepodat odvolání, nepodat odvolání v kauze, kde prohráli a kde padne zprošťující rozsudek, tak se musí zeptat podle interního pokynu svého nadřízeného státního zástupce či městského státního zástupce. Když si vezmu nějakou abstraktní kauzu, jestli jim povolí, nepodat odvolání. Takže končím tím, že státní zastupitelství má nástroje a instrumenty, jak nejenom umravnit nebo kárně postihnout, ale jak i vést lepší k dokonalejší a kompetentní, právu odpovídající zákonné práci těch podřízených státních zástupců. Tady ta výmluva není. Nejvyšší státní zastupitelství jednoznačně je tím, kdo řídí, není to jako u nezávislých soudů, práci státních zástupců na nižších úrovních. A ministr spravedlnosti může navrhnout vládě a vláda může bez důvodu odvolat nejvyššího státního zástupce.
Takhle to teď je.
Můžu k tomu jenom něco?
Určitě můžete. Já děkuji, paní profesorko. Poprosím tedy pana inženýra Štiku ještě a potom se, pokud nebudou další dotazy, postupně přesuneme.
Já vím, že je to hierarchicky řízená organizace, proto jsme tedy návrhy na kárné žaloby na pana doktora Borgulu podávali, ale věděli jsme, že jsou to prostě vyhozené peníze, protože to bude pokryto a smeteno ze stolu. S tím také souvisí že jsme namítali jeho podjatost právě kvůli vztahu s Transparency, což samozřejmě odmítl on, jako že se podjatý necítí. Takže asi tak.
Ústavní stížnost
Možná byste mohl ještě podotknout, že pan Borgula spolupracoval potom s dopravním podnikem na podání ústavní stížnosti. Je to tak?
Ano, vlastně tam jsme se bohužel nedostali. To byla opravdu třešnička na dortu. On během toho přípravného řízení jaksi jednak tlačil na dopravní podnik, jak si dovolil vzít návrh, nebo zpět přihlášení ke škodě, takže tam byl poměrně neurvalý dopis. Dokonce to došlo tak daleko, že pronásledoval i právního zástupce dopravního podniku. Až tak, že ho šikanózně předvolával z Budějovic na jednání hodinu předem, musel dopravní podnik předkládat jeho faktury a tak dále a tak dál. No a vrchol toho byl, kdy tedy bylo pravomocné zproštění a najednou z dopravního podniku, podotýkám od kolegy, bývalého kolegy z Transparency, to znamená, že ten právník, který pracoval v Transparency, zastupoval poté, co se zbavili toho nepohodlného advokáta, který tedy brojil proti zpětvzetí škody, tak ho nahradil vstřícnější advokát, který měl praxi stejně jako pan doktor Borgula v Transparency International. Od něj vzešel požadavek na to, aby jaksi pan státní zástupce poskytl nějakou radu, nějaký návod, jakým způsobem by měl dopravní podnik formulovat ústavní stížnost, což nejsem právník, ale přijde mi to naprosto skandální, protože se mi zdá, že pravomocným rozhodnutím role státního zástupce končí a ten do toho nemá prostě co mluvit. Takže ano, ale o tom psal jedině Ekonomický deník. Takže tam je to všechno.
Děkuji panu Ing. Štikovi a pouštíme se do předposledního příspěvku a myslím, že ještě jednou zatleskejme panu inženýrovi za pregnantní popis kauzy. Děkujeme moc.
Pozn.: Přepis záznamu byl drobně jazykově upraven, doplněn o mezititulky, odkazy a [kontext].
Záznam ze sněmovny
