274. Ve vztahu k výše uvedenému tvrzení obžaloby byl proveden listinný důkaz přípisem Policie ČR, SKPV ÚOOZ odboru padělání – Národní centrály proti penězokazectví pod č.j. ÚOOZ-110N6 -2007 ze dne 14.9.2007 zaslaný k rukám ředitele STC Ing. Bulíčka, ze kterého plyne, že „v období zhruba posledních 3 měsíců došlo na území hl. města Prahy k výskytu padělaných jízdenek MHD. Operativní cestou se podařilo získat několik kusů těchto padělků. Jedná se o velmi zdařilé padělky, které jsou vyrobeny ofsetovou technikou a jsou u nich napodobeny téměř všechny ochranné prvky. Dále bylo zjištěno, že padělatelská dílna se nachází v zahraničí a do konce roku 2007, kdy se předpokládá distribuce zcela nových jízdenek, má vyrobit a distribuovat až desetitisíce kusů padělků měsíčně (koncem měsíce září 2007 lze očekávat zásilku v hodnotě 2 mil. Kč, kdy se padělek prodává zhruba za 35 až 45%)“. Z výpovědi svědka Ing. Richarda Bulíčka ředitele Státní tiskárny cenin plyne, že Policii ČR bylo sděleno, že tyto jízdenky nevyrábí STC, protože tyto jsou vyrobeny u společnosti Schwarz Druck GmbH v Německu. Začali se o celou záležitost zajímat také, neboť jsou ceninovou tiskárnou, sehnali si padělek a nechali si vyhotovit rozbor od soudního znalce Musila. Po dohodě s panem Musilem navrhli nový typ jízdenky s tím, že papír, na který budou jízdenky vytištěny, vyrobí společnost Neograph, neboť se znalcem Musilem bylo dohodnuto, že na nové jízdenky bude použit papír barvený ve hmotě. U bílého papíru, byť ceninového, lze těžko poznat, zda se jedná o padělek nebo o pravý doklad. Proto došlo k dohodě se společností Neograph, neboť věděli, že tato papírna je schopna tento produkt vyrobit. U hlavního líčení byl slyšený svědek Mgr. Jiří Brož, který byl v předmětné době vedoucím odboru padělání v Národní centrále proti penězokazectví – Policie ČR, SKPV, ÚOOZ, odbor padělání (dále také jako „NCP“). Svědek uvedl, že tehdy se vyskytly padělané jízdenky. Svědek se v té souvislosti zúčastnil jednání na DPP, jehož předmětem bylo řešení ochranných prvků jízdenek MHD a vyhodnocení stávající úrovně jejich ochrany před paděláním. U svědka zpracovávali tento případ kolegové Plecitý a Hradecký. Působili spíše metodicky a snažili se společně s osobami z DPP, STC a znalcem Miloslavem Musilem vymyslet prvky, které by zajišťovaly vyšší úroveň ochrany jízdenek. Na tomto jednání se svědek seznámil s obžalovaným Štikou, který toho času působil jako ekonomický ředitel DPP. Výsledkem tohoto jednání byl návrh koncepce, jaké ochranné prvky by bylo možno použít u jízdenek MHD. Jednou možností je použití tajného ochranného prvku, který rozpozná pouze odborník. Druhou možností je použití ochranného prvku, k jehož rozpoznání je způsobilý kdokoliv. V rámci jednání vzniklo několik návrhů, bylo třeba propočítat tyto návrhy také z hlediska finančního, konečný výběr pak náležel DPP. NCP figurovala jako poradce.
Následně byl procesním postupem dle § 211 odst. 3 tr. řádu u hlavního líčení čten protokol o výslechu svědka Mgr. Jiřího Brože z přípravného řízení (sv. 16, č.l. 2661 – 2668 trestního spisu), v němž svědek uvedl, že pracoval jako policista na odboru padělání ÚOOZ mimo jiné i jízdních dokladů. Na DPP jednal dvakrát, a to jednou ve věci padělků starých jízdenek, a poté jednou ve věci padělků nových jízdenek. V tomto směru jednali s Ing. Hanušem a Ing. Štikou. Tato jednání vzešla z iniciativy Policie ČR. Na zkoumání padělků se podílel znalec Musil, který v minulosti pracoval na Kriminalistickém ústavu Praha a poté jako samostatný znalec. O stejné věci dále jednal s ředitelem STC Ing. Bulíčkem, kde se měly řešit technické stránky věci. K výpovědi Ing. Štiky uvedl, že tuto ve věci jednání potvrzuje, ale nejednalo se o intervenci z jeho strany, nýbrž pouze o informování o zjištěných skutečnostech za účelem zabránění jejího opakování a řešení aktuální situace. Dále uvedl, že Policie ČR nenechávala vypracovat žádný posudek, ale takto učinila STC, a to od znalce Musila. Tento posudek pak měla k dispozici i policie. Dle posudku se jednalo o zdařilé padělky. Takto podanou výpověď svědek u hlavního líčení potvrdil.
275. Z výše uvedeného plyne, že rozhodnutí DPP zajistit nového výrobce jízdních dokladů bylo zprávou policejního útvaru o výskytu většího množství kvalitních padělků výrazně ovlivněno, neboť bylo zřejmé, že pro zamezení bezprostřední škody hrozící DPP musí být nová série jízdenek odolnější vůči padělání, což plyne i z výslechu svědka Brože, Bulíčka a Musila. V analýze ze 17. 9. 2007 bylo totéž uznáno také dodavatelem stávajících jízdenek – německou společností Schwarz Druck GmbH.
276. Z listinných důkazů podrobně uvedených v reprodukční části tohoto rozsudku plyne, že soudním znalcem RNDr. Musilem byly zpracovány znalecké a odborné posudky z oboru kriminalistika, odvětví pravost platidel a cenin, které zhodnotily padělky jízdenek dodávaných společností Schwarz Druck, přičemž znalec se vyjádřil k nutnosti změn výrobní technologie stávajících jízdenek v souvislosti s větším výskytem padělků a navrhl třístupňovou ochranu požadovanou Národní centrálou proti penězokazectví – odborem padělání Policie ČR a doporučil DPP, aby se dodavatelem jízdních dokladů stal subjekt, který zajistí jejich nezbytnou vícestupňovou ochranu. Je zřejmé, že DPP byl v situaci, kdy hrozil vznik škody a zahájil přípravu standardního zadávacího řízení, a to prostřednictvím společnosti Veřejné zakázky s.r.o. V této chvíli kontaktují DPP zástupci společnosti Neograph obžalovaný Ing. Janků a JUDr. Kmeť s nabídkou slovy obžalovaného Janků „unikátního výrobku s vlastní recepturou, která by nepodléhala ani vlivům ceninové tiskárny, ani odběratele, a která by díky unikátní kombinaci bezpečnostních prvků mohla být prezentována jako nepadělatelná“. Je zřejmé, že DPP musel jednat rychle a na podkladě výše odůvodněné rozsáhlé analýzy se rozhodl pro obžalobou vytýkaný postup využití ustanovení § 18 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách, dle kterého se nevztahuje povinnost zadavatele vyhlásit otevřenou veřejnou soutěž za předpokladu, že se jedná o zakázku obsahující utajované informace ve smyslu zákona o utajovaných informacích a bezpečnostní způsobilosti. Je zřejmé, že i organizace standardního zadávacího řízení dle zákona o veřejných zakázkách by řešení krizové situace značně oddálila a důvody k ukončení přípravy zakázky standardním postupem tedy objektivně existovaly.