Hodnocení důkazů
Věrohodní obžalovaní
201.Výpovědi obžalovaných Ing. Dvořáka, Ing. Štiky, Ing. Janků vzal soud za věrohodné s tím, že jsou ve shodě s důkazy provedenými u hlavního líčení. Výpovědi výše uvedených svědků vzal soud rovněž za věrohodné, vyjma výpovědí svědků JUDr. Vladimíra Sitty, Ing. Vladimíra Sitty a doc. Josefa Zachariáše. Obžalovaný JUDr. Kmeť vypovídal prakticky v závěru celkového dokazování, byl tedy seznámen se všemi ve věci provedenými důkazy a mohl si svou výpověď dobře připravit, aby výsledkům dokazování odpovídala. V tomto smyslu nebylo soudem shledáno na výpovědi obžalovaného JUDr. Kmetě nepravdivých tvrzení, byť je vhodné uvést, že po spontánní části své výpovědi obžalovaný využil práva odepřít výpověď a neodpovídat na dotazy soudu a stran trestního řízení.
Sitta ml. – nevěrohodný svědek
202. Výpověď svědka Ing. Vladimíra Sitty soud, vzhledem k rozporům mezi výpovědí a ostatními důkazy a současně i vzhledem k tomu, jak soud vnímal výpověď tohoto svědka před soudem z hlediska zásady ústnosti a bezprostřednosti, nehodnotí jako věrohodnou. Svědek vypovídal před soudem dvakrát, přičemž podruhé byl výslech zaměřen z pokynu odvolacího soudu zejména na cenotvorbu jízdenky a období vyjednávání před uzavřením kontraktů s DPP a se STC.
… umenšuje svou roli
Z obou výslechů je zřejmé, že svědek v rozporu s ostatními důkazy umenšuje svou roli při sjednávání obchodního vztahu mezi Neographem a DPP a Neographem a STC, jak ve vztahu k technologii (koncepci/struktuře) plánovaného jízdního dokladu, tak ve vztahu ke stanovení jeho ceny.
…lhal o ceně
V rámci hodnocení svědecké výpovědi Ing. Vladimíra Sitty soud již v původním rozsudku poukázal na to, že svědek uvedl, že nevěděl, proč byla stanovena cena 37 haléřů a obchodních jednání o stanovení ceny, byť byl obchodní ředitel společnosti Neograph, se údajně neúčastnil. Z emailu ze dne 19. 6. 2007 v 9:57:40 mezi svědkem a Petrem Mikšem však plyne, že strukturu ceny plánovaného cestovního dokladu zjišťoval u STC.
… o provizích věděl
Že svědek Ing. Sitta věděl o provizích daleko dříve, než tvrdil u hlavního líčení při svém prvním výslechu, svědčí mimo jiné email ze dne 14. 4. 2008 v 2:41, ve kterém spočítal „rentabilitu zakázky“ poměrem cena Neograph / cena Lobby. Pokud svědek Ing. Sitta tvrdil u hlavního líčení, že smlouva na vyplácení provize se v Neographu objevila až někdy v polovině roku 2009, tedy rok a půl po podpisu smlouvy s DPP, lze poukázat na skutečnost, že nejpozději v dubnu 2008, kdy 14. 4. 2008 v emailu svým kolegům z představenstva JUDr. Sittovi a Ing. Janků sděluje, že „spočítal rentabilitu zakázky“, a ve kterém vyčíslil „zisk Neograph a zisk Lobby“.
… byl zodpovědný za smlouvu s DPP
203. Z článku 5. provizní smlouvy mezi Neograph a Cokeville Assets ze dne 10.8.2007 plyne, že v záležitostech poskytování informací klientovi (Neograph) a všech ostatních záležitostech vyplývající z této smlouvy je označen jako kontaktní osoba na straně klienta (Neograph) Vladimír Sitta, MBA (včetně mobilní, telefonního, emailového a faxového spojení). Lze považovat za vyloučené, že by byl svědek uveden jako kontaktní osoba na straně Neographu v předmětné zprostředkovatelské smlouvě bez svého vědomí či proti své vůli.
… lhal soudu
Je tedy nade vší pochybnost zřejmé, že svědek při prvním výslechu nemluvil před soudem pravdu o tom, že se o provizní smlouvě dozvěděl s odstupem jednoho a půl roku po jejím uzavření a až s tímto odstupem se s jejím obsahem seznámil.
… 3 roky mlčel
204. Jako nevěrohodnou soud hodnotil také výpověď svědka ohledně vývoje jeho spolupráce s policií a vysvětlení časového odstupu od zjištění „nekalostí“ s provizní smlouvou a oznámením policii. Je s podivem, že svědek neinformoval DPP a příslušné orgány Policie ČR již v dubnu 2008 a učinil tak až tři roky po zahájení dodávek. První průkazný záznam o kontaktu Ing. Sitty s policií pochází z 23. 11. 2011.15 Rentabilitu zakázky si svědek Ing. Sitta mohl přibližně spočítat již v květnu 2007, kdy svědek poptával od STC důvěrnou kalkulaci ceny dodávek pro DPP a prokazatelně ji znal v dubnu 2008, jak plyne z výše uvedených emailových zpráv.
… lhal soudu o podstatných okolnostech
205. Při opakovaném (druhém) výslechu svědka se soud konkrétně zaměřil na obsah předmětného e-mailu „DP – rentabilita zakázky“ od Ing. Vladimíra Sitty ze dne 15.4.2008, 1.41 p.m. který je adresován JUDr. Vladimíru Sittovi a současně Ing. Janků. K výslovným dotazům na slovo „Lobby“ z tohoto emailu a odpovídajícím položkám svědek uvedl, že: „Lobby“ je „asi nějaká skupina nějakých lidí, lobbistů. Nevím, co měli udělat. Znovu říkám, z toho e-mailu já nedokážu se vyjádřit k tomu kontextu, proč jsem to takto spočítal, proč v této struktuře, na základě jakého požadavku, na základě jakých dat, proč. Zeptejte se příjemců té informace. Možná, že jsem jen administrátor.“ Tuto část svědkovi výpovědi soud hodnotí jako zamlčení okolnosti podstatného významu pro rozhodnutí soudu. Pokud svědek je autorem textu a kalkulací v obsahové části emailu, je absurdní, že s vysvětlením obsahu a kontextu odkazuje na příjemce předmětného emailu.
… policii selektivně předkládal dokumenty
207. Z výše uvedeného plyne, že Vrchní soud v Praze vzal v potaz pouze vybranou e-mailovou komunikaci Ing. Sitty, která se nachází ve svazcích 23 a 25 trestního spisu, kterou selektivně poskytl Policii ČR samotný svědek Ing. Sitta při svém výslechu. Nalézací soud důrazně upozorňuje na kompletní e-mailovou komunikaci Ing. Sitty, která se nachází na datovém nosiči, který je součástí znaleckého posudku na čl. 5469-547020, ze které soud prvního stupně, jakožto objektivního důkazu, čerpá.
… pro soud nevěrohodný
Výpověď svědka Ing. Vladimíra Sitty u hlavního líčení tak soud, vzhledem k výše uvedeným rozporům a současně i vzhledem k tomu, jak soud vnímal výpověď tohoto svědka v hlavním líčení z hlediska zásady ústnosti a bezprostřednosti, nehodnotí jako věrohodnou.
Sitta st. – nepravdivá výpověď
208. Výpověď svědka JUDr. Vladimíra Sitty soud hodnotí v podstatných momentech důležitých pro rozhodnutí soudu jako nepravdivou. Svědkova tvrzení o tom, co mu měl sdělit Ing. Janků o Dvořákovi a Rittigovi nebyla potvrzena žádným z těchto obžalovaných, ani věrohodnými svědky a rovněž nevyplynula z důkazů listinných.
Svědek dále uvedl, že neví a nemůže potvrdit, zda viděl „Výzvu k podání nabídky dodávky jízdních dokladů“ od DPP a ve vztahu ke konstrukci nabídkové ceny se vyjádřil pouze obecně.
Svědek popřel, že by se účastnil jednání se STC ohledně vzniku subdodavatelského vztahu. Nevzpomněl si, zda se STC řešil technologické okolnosti zakázky tisku jízdních dokladů. Nedokázal se vyjádřit, jak byla ze strany Neographu kalkulována cena a tím i zisk ohledně zakázky výroby jízdních dokladů s tím, že cenu kalkuloval Ing. Janků s Ing. Franceovou. Po předložení předmětného e-mailu „DP – rentabilita zakázky“ od Ing. Vladimíra Sitty ze dne 15.4.2008, 1.41 p.m. který je adresován JUDr. Vladimíru Sittovi a současně Ing. Janků uvedl, že nemůže ani vyloučit ani vyvrátit, po 12 letech, obdržení tohoto emailu a vnímání jeho obsahu.
… o provizi Cokeville věděl celou dobu
Dále uvedl, že provizní platby byly důvodem konfliktu mezi svědkem a Ing. Janků, nicméně nedokázal věrohodně vysvětlit, proč konflikt vznikl až v roce 2011, když svědek prokazatelně znal rentabilitu zakázky včetně sumy provizních plateb od dubna 2008 a tedy věděl o provizních platbách několik let.
Výpověď svědka JUDr. Vladimíra Sitty u hlavního líčení tak soud, vzhledem k výše uvedeným rozporům a současně i vzhledem k tomu, jak soud vnímal výpověď tohoto svědka v hlavním líčení z hlediska zásady ústnosti a bezprostřednosti, nehodnotí jako věrohodnou.
Evidentní vlastní zájem Sittů na kauze
… distanc od zakázky
209. Z výpovědí Ing. Sitty a JUDr. Sitty je evidentní, že oba svědci se snaží distancovat od předkonraktačního a kontraktačního procesu v zakázce na dodávku jízdenek včetně svého podílu na technologii a cenotvorbě.
… role Sittů byla dominantní
Z exaktních důkazů, kterými jsou zejména zajištěné emaily Ing. Sitty z období roku 2007 a 2008, však plyne, že role obou svědků byla významná, v případě Ing. Sitty až dominující, o čemž kromě uvedené emailové komunikace svědčí i to, že byl uveden jako kontaktní osoba nejen v rámcové smlouvě o dílo mezi Neograph a DPP, ale rovněž ve zprostředkovatelské/provizní smlouvě mezi Neograph a Cokeville Assets.
… o smlouvě s Cokeville a provizích věděli, ale mlčeli
Oba svědci v kontraktačním procesu aktivně jednali, o jednotlivých krocích včetně uzavření zprostředkovatelské/provizní smlouvy byli zpraveni a nejpozději v dubnu roku 2008 prokazatelně znali přesnou rentabilitu zakázky včetně konkrétní ziskovosti. Proti zprostředkovatelské/provizní smlouvě však veřejně vystoupili až v roce 2011. K tomu přistupují i další zjištěné okolnosti, a to „znalecká“ činnost Ing. Sitty ve vztahu k padělání jízdenek a aktivity JUDr. Sitty s firmou Nanograph.
… hráli a hrají vlastní hru
Z výše uvedeného plyne, že výpovědi obou těchto svědků nemohl nalézací soud vzít za pramen skutkových zjištění, neboť je vysoce pravděpodobné, že oba svědci hráli v rozhodné době a hrají doposud svojí vlastní hru a jejich poměr k věci i k osobám některých obžalovaných je deformován jejich vlastními zájmy.
Spolupráce Neograph a STC
211. Doporučení společnosti Neograph plyne ze závěru znaleckého posudku z oboru kriminalistika – odvětví pravost platidel a cenin ze dne 18. 10. 2007 vypracovaného k výskytu padělků jízdenek DPP znalcem RNDr. Miloslavem Musilem (sv. 45, č.l. 8209 – 8224 trestního spisu, zadavatel DPP). V tomto je uvedeno, že vzhledem k požadavku DP hl. města Prahy na ochranu jízdenek lze pro zajištění dostatečné kvality doporučit, aby dodavatelem těchto nových jízdenek byl subjekt, který při jejich výrobě zajistí všechny tři navržené stupně ochrany. V České republice je v oblasti ceninového papíru jediným působícím výrobním subjektem firma Neograph, a.s. a v oblasti ceninového tisku požívá nejlepšího renomé Státní tiskárna cenin.
Rozbor skutku uvedeného v obžalobě, obžalobou tvrzené skutečnosti
Tvrzení obžaloby č. 1
216. … „V blíže neurčený den v druhé polovině roku 2007 na blíže nezjištěném místě v Praze Ing. Martin Dvořák jako generální ředitel společnosti Dopravního podniku a Ing. Ivo Štika , ekonomický ředitel společnosti Dopravního podniku po předchozí dohodě s ředitelem a předsedou představenstva společnosti Neograph a. s. Ing. Janem Janků a zástupcem společnosti Cokeville Assets Inc. JUDr. Peterem Kmeťem , ředitelem společnosti a vedoucím organizační složky v ČR, …“
Neprokázáno
Soud k tomuto uvádí, že dokazováním v hlavním líčení nebyly provedeny důkazy, kterými by byla dohoda z druhé poloviny roku 2007 mezi Dvořákem, Štikou, Janků a Kmetěm prokázána.
Role policie
… “jednání mezi příslušníky policie a pracovníky DPP (Štikou a Hanušem) potvrdili za Policii ČR svědci Mgr. David Plecitý a Mgr. Jan Brož, přičemž tato jednání vzešla z iniciativity Policie ČR.”
… “Soud konstatuje, že tvrzení těchto obžalovaných nebyla v řízení vyvrácena. Je zřejmé, že obžalovaní Štika, Janků a Kmeť popisují jednání obdobně, jejich výpověď stvrzuje i svědek Hanuš. Lze dodat, že obžalovaný Dvořák jednání mezi Štikou, Janků a Kmetěm, ani Hanušem, Janků a Kmetěm přítomen nebyl. Důkazní prostředky o dohodě tvrzené v obžalobě tak neexistují.”
Účelové označení jízdenek jako ceniny
218. Státní zástupce se v odůvodnění obžaloby tedy nejprve zabývá problematikou definice pojmu cenina, přičemž z odůvodnění obžaloby není zcela srozumitelné, zda předmětné jízdní doklady Dopravního podniku hlavního města Prahy, za ceninu považuje či nikoliv.
219. Na podkladě výše uvedených důkazních prostředků dospěl soud jednoznačně k závěru, že Dopravní podnik hlavního města Prahy ve druhé polovině roku 2007 jízdní doklady Dopravního podniku oprávněně označil jako ceninu.
220. Pokud tedy byla jízdenka všemi oslovenými odborníky a institucemi v době skutku vnímána a označena jako cenina, nelze prokázat „účelové označení“ obžalovanými, jak tvrzeno v obžalobě,
241. Lze tedy shrnout, že dodávky jízdních dokladů ze strany společnosti Neograph prostřednictvím Státní tiskárny cenin Dopravnímu podniku hl. m. Prahy byly bez pochybností realizovány za užití utajované informace podle zákona o utajovaných informacích týkající se ochranných zabezpečovacích prvků jízdních dokladů jakožto cenin.
Postup při zadání zakázky
243. Okolnosti zadání veřejné zakázky byly také předmětem šetření ze strany ÚOHS.
…ÚOHS dospěl ve svém Výsledku k šetření podnětu ze dne 15. 4. 2010, č.j. ÚOHS-P330/20096/VZ-5477/2010/540/RDe k závěru, že na šetřený případ bylo možno aplikovat výjimku z působnosti zákona uvedenou v § 18 ZVZ.
… K tomuto výstupu ÚOHS uvádí obžaloba, že „dopis ÚOHS zpracovaný Mgr. Derkovou ze dne 15. 4. 2010 ve věci výsledku šetření podnětu neshledává státní zástupce pro hodnocení skutku, pro nějž je vedeno trestní stíhání, zásadním”
Zde je vhodné podotknout, že obžaloba na jednu stranu odmítá závěry ÚOHS jakožto ústředního orgánu státní správy s odůvodněním, že posouzení předmětného smluvního vztahu nespadá do jeho kompetence, na stranu druhou však jako relevantní důkazní materiál pro danou věc předkládá vyjádření NBÚ, který sice je kompetentní k vyjádřením ve věcech souvisejících s ochranou utajovaných informací, avšak nikoli k posouzení zákonnosti, či snad rovnou účelovosti postupu při zadávání veřejných zakázek. Obžaloba je tak dle názoru soudu v tomto ohledu nekonsistentní a bez jakéhokoli zdůvodnění operuje se zmíněnými listinnými materiály selektivním způsobem.
244. Postup zadavatele byl tedy plně v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.
Cenová kalkulace a náklady Neograph
266. Vyjádření Ing. Sitty, že v době uzavření rámcové smlouvy společnost Neograph neznala své výrobní náklady a výrobní náklady STC, je nepravdivé. Ing. Sitta dne 2. 1. 2008 15.30 sděluje Ing. Mikšovi z STC, že cena papíru bude 100 Kč/kg, a tedy nepochybně již znal výrobní náklady společnosti Neograph. Dne 7. 1. 2008 9.16 Ing. Mikš sděluje Ing. Sittovi, že cena tisku bez zohlednění ceny papíru bude 0,10 Kč za tisk na rotačce a 0,67 Kč za tisk na plocho, a tedy Ing. Sitta znal konečnou cenu za tisk STC.35 Tyto ceny z e-mailové komunikace byly následně také skutečně ze strany STC fakturovány. Nejedná se tedy o předběžné kalkulace, ale o ceny finální.
Výzva Neograph k jednání o smlouvě, vytěsnění STC
270. Z důkazů provedených u hlavního líčení plyne, že proces vyhotovení výzvy k podání nabídky obžalovaní Ing. Dvořák jako generální ředitel DPP a Ing. Štika jako ekonomický ředitel DPP nijak neovlivňovali. Předmětný proces vyhotovení výzvy k podání nabídky proběhl ve spolupráci příslušných odborných útvarů DPP s AK Šachta and Partners včetně právního oddělení DPP.
272. Pokud Vrchní soud v Praze zmiňuje, že přímý obchodní vztah mezi DPP a STC, by byl logičtější a v tomto kontextu používá termín „vsunutí Neographu“; je třeba poukázat na skutečnost, že vzhledem k dohodě o společném postupu mezi STC a Neographem ve vztahu k zakázce na dodávku jízdenek pro DPP, není prokázáno, zdali by STC jako koncový dodavatel a současně odběratel ceninového papíru od subdodavatele Neograph, zajistila pro DPP nižší cenu. V tomto smyslu je třeba upřít pozornost na důkaz, ze kterého vyplývá, že po skončení smluvního vztahu mezi DPP a Neograph; STC dodala DPP zcela totožný produkt (tedy jízdenku na ceninovém papíře Neograph zelené barvy probarveném ve hmotě) za totožnou cenu jako Neograph v původním smluvním vztahu.
Ukončení příprav veřejné zakázky
Tvrzení obžaloby č.2
273. “Na základě pokynu Ing. Martina Dvořáka byly ze strany Dopravního podniku bezdůvodně ukončeny již od srpna roku 2007 rovněž probíhající přípravy otevřené veřejné zakázky na tisk a dodávku jízdních dokladů”
Neprokázáno
274. Ve vztahu k výše uvedenému tvrzení obžaloby byl proveden listinný důkaz přípisem Policie ČR, SKPV ÚOOZ odboru padělání – Národní centrály proti penězokazectví pod č.j. ÚOOZ-110N6 -2007 ze dne 14.9.2007 zaslaný k rukám ředitele STC Ing. Bulíčka, ze kterého plyne, že „v období zhruba posledních 3 měsíců došlo na území hl. města Prahy k výskytu padělaných jízdenek MHD. Operativní cestou se podařilo získat několik kusů těchto padělků. Jedná se o velmi zdařilé padělky, které jsou vyrobeny ofsetovou technikou a jsou u nich napodobeny téměř všechny ochranné prvky. Dále bylo zjištěno, že padělatelská dílna se nachází v zahraničí a do konce roku 2007, kdy se předpokládá distribuce zcela nových jízdenek, má vyrobit a distribuovat až desetitisíce kusů padělků měsíčně (koncem měsíce září 2007 lze očekávat zásilku v hodnotě 2 mil. Kč, kdy se padělek prodává zhruba za 35 až 45%)“. Z výpovědi svědka Ing. Richarda Bulíčka ředitele Státní tiskárny cenin plyne, že Policii ČR bylo sděleno, že tyto jízdenky nevyrábí STC, protože tyto jsou vyrobeny u společnosti Schwarz Druck GmbH v Německu. Začali se o celou záležitost zajímat také, neboť jsou ceninovou tiskárnou, sehnali si padělek a nechali si vyhotovit rozbor od soudního znalce Musila. Po dohodě s panem Musilem navrhli nový typ jízdenky s tím, že papír, na který budou jízdenky vytištěny, vyrobí společnost Neograph, neboť se znalcem Musilem bylo dohodnuto, že na nové jízdenky bude použit papír barvený ve hmotě. U bílého papíru, byť ceninového, lze těžko poznat, zda se jedná o padělek nebo o pravý doklad. Proto došlo k dohodě se společností Neograph, neboť věděli, že tato papírna je schopna tento produkt vyrobit.
U hlavního líčení byl slyšený svědek Mgr. Jiří Brož, který byl v předmětné době vedoucím odboru padělání v Národní centrále proti penězokazectví – Policie ČR, SKPV, ÚOOZ, odbor padělání (dále také jako „NCP“). Svědek uvedl, že tehdy se vyskytly padělané jízdenky. Svědek se v té souvislosti zúčastnil jednání na DPP, jehož předmětem bylo řešení ochranných prvků jízdenek MHD a vyhodnocení stávající úrovně jejich ochrany před paděláním. U svědka zpracovávali tento případ kolegové Plecitý a Hradecký. Působili spíše metodicky a snažili se společně s osobami z DPP, STC a znalcem Miloslavem Musilem vymyslet prvky, které by zajišťovaly vyšší úroveň ochrany jízdenek. Na tomto jednání se svědek seznámil s obžalovaným Štikou, který toho času působil jako ekonomický ředitel DPP. Výsledkem tohoto jednání byl návrh koncepce, jaké ochranné prvky by bylo možno použít u jízdenek MHD. Jednou možností je použití tajného ochranného prvku, který rozpozná pouze odborník. Druhou možností je použití ochranného prvku, k jehož rozpoznání je způsobilý kdokoliv. V rámci jednání vzniklo několik návrhů, bylo třeba propočítat tyto návrhy také z hlediska finančního, konečný výběr pak náležel DPP. NCP figurovala jako poradce.
Následně byl procesním postupem dle § 211 odst. 3 tr. řádu u hlavního líčení čten protokol o výslechu svědka Mgr. Jiřího Brože z přípravného řízení (sv. 16, č.l. 2661 – 2668 trestního spisu), v němž svědek uvedl, že pracoval jako policista na odboru padělání ÚOOZ mimo jiné i jízdních dokladů. Na DPP jednal dvakrát, a to jednou ve věci padělků starých jízdenek, a poté jednou ve věci padělků nových jízdenek. V tomto směru jednali s Ing. Hanušem a Ing. Štikou. Tato jednání vzešla z iniciativy Policie ČR. Na zkoumání padělků se podílel znalec Musil, který v minulosti pracoval na Kriminalistickém ústavu Praha a poté jako samostatný znalec. O stejné věci dále jednal s ředitelem STC Ing. Bulíčkem, kde se měly řešit technické stránky věci. K výpovědi Ing. Štiky uvedl, že tuto ve věci jednání potvrzuje, ale nejednalo se o intervenci z jeho strany, nýbrž pouze o informování o zjištěných skutečnostech za účelem zabránění jejího opakování a řešení aktuální situace. Dále uvedl, že Policie ČR nenechávala vypracovat žádný posudek, ale takto učinila STC, a to od znalce Musila. Tento posudek pak měla k dispozici i policie. Dle posudku se jednalo o zdařilé padělky. Takto podanou výpověď svědek u hlavního líčení potvrdil.
275. Z výše uvedeného plyne, že rozhodnutí DPP zajistit nového výrobce jízdních dokladů bylo zprávou policejního útvaru o výskytu většího množství kvalitních padělků výrazně ovlivněno, neboť bylo zřejmé, že pro zamezení bezprostřední škody hrozící DPP musí být nová série jízdenek odolnější vůči padělání, což plyne i z výslechu svědka Brože, Bulíčka a Musila. V analýze ze 17. 9. 2007 bylo totéž uznáno také dodavatelem stávajících jízdenek – německou společností Schwarz Druck GmbH.
276. Je zřejmé, že i organizace standardního zadávacího řízení dle zákona o veřejných zakázkách by řešení krizové situace značně oddálila a důvody k ukončení přípravy zakázky standardním postupem tedy objektivně existovaly.
Tvrzení obžaloby č.3
277. “ … nepřijal žádná opatření k výběru pro Dopravní podnik nejvýhodnější nabídky na tisk jízdních dokladů…”
Vyvráceno
280. V této souvislosti je dále třeba poukázat na zjištění učiněná na základě Znaleckého posudku z oboru kriminalistika – odvětví pravost platidel a cenin ze dne 18. 10. 2007 vypracovaného k výskytu padělků jízdenek DPP znalcem RNDr. Miloslavem Musilem (sv. 45, č.l. 8209 – 8224 trestního spisu). V závěru tohoto posudku znalec uvedl, že „vzhledem k požadavku DP hl. města Prahy na ochranu jízdenek lze pro zajištění dostatečné kvality doporučit, aby dodavatelem těchto nových jízdenek byl subjekt, který při jejich výrobě zajistí všechny tři navržené stupně ochrany. V České republice je v oblasti ceninového papíru jediným působícím výrobním subjektem firma Neograph, a.s. a v oblasti ceninového tisku požívá nejlepšího renomé Státní tiskárna cenin.“ Jak je patrné z data vypracování tohoto posudku, měl jej DPP k dispozici ještě předtím, než došlo k uzavření rámcové smlouvy o dílo na dodávku jízdních dokladů a souvisejících výrobků mezi DPP a společností Neograph. Nelze tak dát za pravdu tvrzení obžaloby, že obžalovaný Ing. Dvořák nepřijal žádná opatření k výběru pro DPP nejvýhodnější nabídky na tisk jízdních dokladů, naopak z výše uvedeného je snaha o výběr vhodného dodavatele, který by dokázal dostát požadavkům DPP, dostatečně patrná.
283. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že v rozhodné době požadavky na novou lépe chráněnou jízdenku s užitím ve hmotě probarveného papíru mohla splňovat pouze společnost Neograph a urychleným přechodem na nový typ jízdenky předešel DPP ekonomickým ztrátám. Že se jednalo o úspěšné řešení problematiky hrozících padělků, potvrdil později posudek znalce RNDr. Musila ohledně emise jízdenek DPP pro rok 2009, ve kterém uvedl, že: „Pro nový typ jízdenek MHD DPP emise 2009 je nutné zachovat ochranné prvky prvního i druhého stupně bezpečnostních ochran, které se osvědčily u emise 2008 (barvený papír, exkluzivní vodoznak, STOKES barva…). Takto realizovaná výroba na ceninový papír firmy Neograph umožní opět velmi dobré bezpečnostní zajištění předmětných jízdenek s vysokou možností rychlého a jednoznačného rozpoznání případných padělků.“
URČENÍ ŠKODY – POSUDEK OBŽALOBY JURÁŇ
286. Z výše uvedeného shrnutí jak obsahu znaleckého posudku vypracovaného Ing. Juráněm, tak ze shrnutí nejpodstatnějších bodů znalcovy výpovědi v hlavním líčení je zřejmé, proč soud dospěl k závěru, že vypracovaný posudek nemůže být použit pro zjištění, zda došlo ke způsobení škody, a pokud ano, v jaké výši. Jak sám znalec uvedl, pro stanovení ceny obvyklé hraje roli také vzájemná souměřitelnost porovnávaných věcí. Tato souměřitelnost, vzájemná porovnatelnost je pak přímo provázána s kvalitou porovnávaných věcí. Za situace, kdy znalec při svém zkoumání neměl k dispozici informace o tom, jaké zabezpečovací prvky byly na jednotlivých jízdních dokladech provedeny, a jaké byly jejich skutečné náklady, bez nejmenších pochybností musel učinit závěry zkreslené. Výsledky takového zkoumání lze považovat toliko za abstrakci, která z podstaty věci nemůže sloužit jako relevantní podklad na místě, kde je naopak třeba docházet ke zcela konkrétním závěrům při zohlednění všech znaků, vlastností a souvztahů zkoumaného předmětu. Lze tedy shrnout, že se znalci Ing. Juráňovi nepodařilo ani u hlavního líčení rozptýlit zásadní pochybnosti soudu o kvalitách a výsledcích jím vypracovaného znaleckého posudku. Tento závěr soudu byl podpořen také souvisejícími dále podrobněji rozebranými důkazy.
292. Z výše uvedeného lze tedy shrnout, že všechny ostatní znalecké posudky zabývající se hodnocením správnosti výsledků a kvalit znaleckého posudku Ing. Juráně tomuto posudku nezávisle na sobě opakovaně vytýkají tytéž vady, kterými jsou neukotvení znaleckého posudku z hlediska podkladů, metodická nesprávnost, nezohlednění zásadních kritérií, početní chyby a nekonzistentní závěry znalce. Ze všech těchto důvodů nemohl být posudek znalce Ing. Juráně, který obžaloba použila jako stěžejní podklad pro stanovení výše způsobené škody, před soudem obstát.
Posouzení přiměřenosti ceny jízdenek
296. Ze závěrů znaleckého posudku znaleckého ústavu EQUITA Consulting s.r.o. č. R14264/20 tak plyne, že vznik škody spočívající v předražení jízdenek dodávaných společnosti DPP společností Neograph na základě Rámcové smlouvy nelze prokázat.
297. Z výše uvedených a hodnocených důkazů plyne, že skutek „Neograph“ ve znění popsaném a vymezeném v podané obžalobě pod bodem I./2 nemohl být shledán trestným činem.
Provize Cokeville
324. Provize obsažená v ceně Jízdenek, v každém případě snižovala zisk společnosti Neograph, ale nezvyšovala cenu Jízdenek. Zahrnutí provize do nákladů je zcela běžný postup z hlediska obchodního, účetního i daňového, ale nemá vliv na výši dosažitelné ceny produktu trhu.
Na podkladě citovaného závěru znaleckého posudku a uvedené objednávky č. 7122000711 ze dne 15.12.2011 za jednotkovou cenu 0,38 Kč od STC považuje soud za prokázané, že provize obsažená v ceně Jízdenek Neograph nezvyšovala jejich cenu.
Odposlechy Ventana – MSB
329. … začal DPP objednávat jízdenky od STC. Od roku 2012 byly jízdenky jiné kvality a levnější tak, že měsíční náklad za jízdenky byl na straně DPP zhruba o 900 tisíc Kč nižší. Z toho vyplývalo mediální zjednodušení, že jízdenky od Neographu byly předražené o těchto 900 tisíc Kč měsíčně.
Pokud státní zástupce ve své závěrečné řeči „narouboval“ zaznamenaná slova o „předražení“ na jízdní doklady poskytované na podkladě rámcové smlouvy Neographem pro DPP, pak jde o účelovou manipulaci, neboť skutečnost, o co v hovoru jde, je zcela zřejmá. Nelze přiznávat důvodnost jednotlivým slovům či větám zcela vytrženým z kontextu komunikace mezi konkrétními osobami v určité době, vždy je třeba se seznámit s celým s celým kontextem rozhovoru.
Způsob interpretace komunikace zachycené prostorovými odposlechy státním zástupcem je zavádějící a hrubě zkreslený.
Uvedené prostorové odposlechy tak nikterak nepřispívají k prokázání jednání uvedeného vskutku I./2 Neograph.
Sledování MSB Legal
330. … Z písemného návrhu státního zástupce na provedení důkazu „sledování MSB Legal“ a hodnocení tohoto důkazu v závěrečné řeči je zřejmé, že státní zástupce si vybírá a předkládá z odposlechů určité pasáže, které se mu hodí, a z nich dovozuje závěry, které konvenují s jeho pohledem na věc ve smyslu podané obžaloby. Jak výše uvedeno, pokud se určitá slovní spojení či konkrétní věta zasadí do správného skutkového a dobového kontextu je celkový smysl sdělení mluvčího odlišný od zaujatého pohledu obžaloby. Ke sledování MSB Legal tak lze uzavřít, že ve vztahu ke zdrojovému trestnému činu se jedná o soubor důkazů, které nejsou nikterak průkazné.
Zhodnocení výsledků doplnění dokazování – Dvořák-Štika
331. Podle obžaloby se měl obžalovaný Ing. Martin Dvořák dopustit zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, 2 písm. a), b), c) tr. zákoníku a zločinu zpronevěry dle 206 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku; Ing. Ivo Štika se měl dopustit účastenství ve formě pomoci.
332. Dokazováním nebylo zjištěno, že by Ing. Martin Dvořák zjednal za pomoci Ing. Ivo Štiky při zadání zakázky na dodávku jízdních dokladů společnosti Neograph, a.s. výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů. Obžaloba navíc žádné jiné dodavatele, k jejichž úkoru mělo dojít, nekonkretizuje. Doplněným dokazováním bylo vyloučeno, že by Ing. Martin Dvořák zjednal za pomoci Ing. Ivo Štiky při zadání zakázky na dodávku jízdních dokladů společnosti Neograph, a.s. výhodnější podmínky na úkor STC. Zjednání výhodnějších podmínek pro společnost Neograph, a.s. jako jeden ze znaků základní skutkové podstaty trestného činu dle § 256 odst. 1 tr. zákoníku tak prokázáno nebylo. Dalším znakem skutkové podstaty trestného činu dle § 256 odst. 1 tr. zákoníku je vznik škody či získání prospěchu. Základním předpokladem, kterou obžaloba ve vztahu k následku žalovaného jednání uvádí je, že jízdní doklady dodávané na základě obchodního vztahu mezi DPP a společností Neograph, a.s. byly předražené a úhradou jejich ceny byla DPP způsobena značná škoda. Doplněným dokazováním však byl vznik škody definitivně vyloučen.
…
Nebyly dále prokázány ani základní znaky skutkových podstat trestných činů naznačených odvolacím soudem, tedy dle § 257, § 220 či § 221 tr. zákoníku. Rozhodně nebylo prokázáno, že by v souvislosti se zadáním veřejné zakázky zástupci DPP nebo společnosti Neograph a) lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměli jiného, aby se zdržel účasti v zadávacím řízení, b) jinému poskytli, nabídli nebo slíbili majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení, c) žádali nebo přijali majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení, nebo d) na základě dohody s jiným zájemcem nebo uchazečem vyvíjeli činnost směřující k zadání veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou nebo jinak nevýhodnou cenu. Stejně tak nebylo prokázáno, že by zástupci DPP porušili, byť z hrubé nedbalosti, podle zákona jim uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobili škodu.
Obžalovaný Ing. Martin Dvořák se tak jako pachatel nedopustil v obžalobě ani v usnesení odvolacího soudu označených trestných činů.
334. Na podkladě výše popsaného doplněného dokazování dle pokynů odvolacího soudu a opětovného zhodnocení provedených důkazů dospěl nalézací soud k závěru, že ze strany obžalovaných Ing. Martina Dvořáka a Ing. Ivo Štiky nedošlo k protiprávnímu jednání uvedenému v podané obžalobě,
Právní kvalifikace použitá státním zástupcem v obžalobě, pokud jde o zločin zpronevěry dle § 206 odst.1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku ohledně žalovaného jednání pod bodem I. 2) nemá oporu v provedených důkazech, neboť objednané jízdní doklady byly DPP dodávány, účtovány a ze strany DPP uhrazeny, kdy tak nemohly být naplněny znaky zločinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. a), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, což zdůraznil i soud odvolací na č.l. 57 usnesení ze dne 30. 6. 2020.
U obou obžalovaných rovněž nebylo prokázáno, že by se dopustili jednání zakládající trestní odpovědnost např. ve smyslu § 128a, popřípadě § 255, popřípadě § 255a tehdejšího trestního zákona č.140/1961 Sb. v tehdy účinném znění, respektive dle § 257 tr. zákoníku nebo dle § 220 tr. zákoníku, popřípadě § 221 tr. zákoníku.
Na základě rozsáhlého dokazování, které bylo soudem prvého stupně provedeno k objasnění skutku uvedeného pod bodem I./2) „skutku Neograph“, dospěl nalézací soud k závěru, že byť se skutek popsaný a vymezený obžalobou pod bodem I./2) částečně stal, tedy že došlo k zadání veřejné zakázky na dodávku jízdních dokladů a souvisejících výrobků za užití tzv. negativní výjimky dle § 18 odst. 1 písm. a) ZVZ, neboť jízdní doklady lze považovat za ceninu a zabezpečovací prvky v nich podléhají režimu zákona o utajovaných informacích, přičemž na tomto podkladě došlo k uzavření rámcové smlouvy o dílo na dodávku jízdních dokladů a souvisejících výrobků mezi DPP a společností Neograph, z níž bylo následně také plněno, avšak v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Soud proto procesním postupem podle § 226 písm. b) tr. řádu zprostil obžalované Ing. Martina Dvořáka a Ing. Ivo Štiku z tohoto skutku.
Legalizace Neograph
Domněnky prokurátora
341. Trestný čin uvedený v bodě I./2 obžaloby byl považován obžalobou ve vztahu k trestnému činu legalizace výnosů z trestné činnosti uvedený v bodě II./2 obžaloby za čin zdrojový neboli predikativní (hlavní či základní), bez jehož existence se nelze dopustit praní špinavých peněz. Vzhledem k tomu, že nalézací soud dospěl k výše odůvodněným závěrům, tj. že skutek vymezený v bodě I./2 obžaloby není trestným činem a současně, že zdrojovým trestným činem není ani jednání obžalovaných Ing. Jana Janků a JUDr. Petera Kmetě popsané v úvodu skutku II./2 obžaloby (č.l. 8 obžaloby), nemohlo jednání obžalovaných uvedené v bodě II. obžaloby naplnit skutkovou podstatu trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti.
342. V odůvodnění obžaloby je v části 6.2. „Skutkové závěry“ ohledně legalizačních trestných činů uvedeno následující: „Dohoda obviněných osob na následných legalizacích zpronevěřených prostředků vyplacených v rámci předražených dodávek je patrna z jejich rolí v rámci zdrojových trestných činů…
Výše uvedené tvrzení státního zástupce však není opřeno o relevantní důkazy. Dohoda uvedených osob nebyla žádným způsobem prokázána a neplyne ani z provedených prostorových odposlechů. Pokud je pak v odůvodnění obžaloby nelogicky uvedeno: „Z obsahu a kontextu předmětných zvukových záznamů je dáno podezření , že obv. Rittig se nezabýval předraženými dodávkami jen v době počínaje prosincem 2011. Z toho se tedy podává, že se obv. Rittig podílel na organizování předražených dodávek jízdních dokladů pro DPP a převod takto získaných prostředků spol. Cokeville Assets Inc.“; pak je zcela evidentní, že státní zástupce činí závěry ze svých domněnek, nikoliv na podkladě důkazů.
Kubiska
343. Z výše zmíněného odůvodnění obžaloby plyne, že výpověď spolupracujícího obviněného Ing. Kubisky a materiály, které odcizil na svém pracovišti ve společnosti Peskim, a posléze předal policejnímu orgánu, obžaloba považuje za klíčové důkazní prostředky…
Soud k výpovědi tohoto obžalovaného, pro něhož státní zástupce požadoval procesní postavení spolupracujícího obviněného, podotýká, že jím tvrzené skutečnosti nebyly ve vztahu k závěrům obžaloby relevantní s ohledem na jeho postavení řadového finančního analytika ve společnosti Peskim, protože z titulu své funkce ani neměl přístup k řadě informací, zejména k informacím o podstatě obchodních vztahů mezi jednotlivými subjekty, ani k informacím o obsahu obchodních smluv včetně jejich plnění, o nichž přesto podrobně vypovídal. Dle názoru soudu řada informací, které uváděl ve své výpovědi, pocházela pouze z jeho domněnek a hypotéz.
Nic neviděl…
Ke konkrétním dotazům obhajoby obžalovaný Ing. Kubiska uvedl při své výpovědi ve dnech 25. a 26. 10. 2018, že o zakázkách, smluvních vztazích, plnění a peněžních tocích mezi DPP a společnostmi CrossPoint, Neograph a Crowsnest, nevěděl nic. K dotazu, zda má nějaký důkaz, že obžalovaný Ing. Dvořák byl benefičním vlastníkem skupiny Mavex Unitex uvedl, že nemá. K dotazu, zda viděl někdy nějaký právní dokument, který by potvrzoval, že obžalovaný Ivo Rittig je benefičním vlastníkem společností uváděných v obžalobě, uvedl, že právní titul neviděl, ale vyplývalo to „z těch transakcí, z toho faktického stavu“.
Z výše uvedeného je zřejmé, že obžalovaný nemohl mít kvalifikovaný vhled do obchodních vztahů, o kterých u hlavního líčení „zasvěceně“ prohovořil, neboť vzhledem k druhu jeho pracovní náplně a současně době po kterou tuto práci vykonával, nemohl podstatnými informacemi vůbec disponovat.
Kávičkový kecy
Obžalovaný Ing. Kubiska rovněž uvedl, že Ivo Rittig je skutečným vlastníkem společnosti Cokeville Assets, s odůvodněním, že v kuloárech společnosti Peskim (v kuchyňce, na kuřácké pauze apod.) se o tom hovořilo. Takovéto tvrzení však nemůže obstát jako důkaz v trestním řízení.
…
Je evidentní, že obžalovaný Ing. Kubiska si na podkladě své fragmentární pracovní činnosti činí vlastní ekonomické a hodnotící závěry, které u hlavního líčení soudu přednesl.
Selektivní paměť
Soud musí dále uvést, že bylo velmi zarážející, že obžalovaný Ing. Kubiska podával při výslechu u hlavního líčení rozsáhlá detailní tvrzení o smluvních vztazích zahraničních struktur z období let 2009-2010 či ještě starších, avšak ve chvíli kdy byl tázán, jak a proč počala jeho spolupráce s Nadačním fondem proti korupci a spolupráce s policejními orgány v roce 2014, a jakým
způsobem předával elektronická data policejnímu orgánu, tak si na podstatné okolnosti již nevzpomněl.
…
Ztracené flash disky
Obžalovaný rovněž nedokázal věrohodně popsat a hlavně objasnit a odůvodnit opakovanou manipulaci s flash disky, které obsahovaly data odcizená ve společnosti Peskim , které vydal policii. Rovněž způsob předávání flash disků mezi obžalovaným a orgány Policie ČR se nejeví standardním a transparentním, naopak vzbuzuje pochybnost o autenticitě obsahu datových nosičů.
Ochota být obviněn
Je nepochybné, že obžaloba využila Ing. Jaroslava Kubisku, jako podklad pro vedení trestního řízení a následně k podání obžaloby. Státního zástupce ovšem nezarazila ochota Ing. Jaroslava Kubisky být obviněným za situace, že Ing. Jaroslav Kubiska se spontánně doznává k trestné činnosti spáchané jednáním, o kterém nemá žádnou povědomost, a kterou dovozuje pouze z fragmentů dokumentů, které údajně získal nelegálním způsobem při výkonu činnosti pro společnost Peskim.
Podpora obžaloby
Obžalovaný Ing. Jaroslav Kubiska obšírně informuje o skutečnostech, o nichž nemůže mít reálnou znalost a útržkovitým informacím získaným v rámci jeho krátké činnosti pro společnost Peskim, s.r.o. dává významy pouze podle svých domněnek ve zřejmé snaze tímto podpořit obžalobu proti Ivo Rittigovi a dalším osobám. Lze pro úplnost doplnit, že za tuto svou aktivitu v paralelním trestním řízení, kde rovněž vystupoval v procesním postavení spolupracujícího obžalovaného, tedy v kauze Oleo Chemical, byl již pravomocně obžaloby zproštěn.
Není věrohodný
Na podkladě výše uvedených skutečností a rozporů ve výpovědi obžalovaného v kontextu zejména zásady ústnosti a bezprostřednosti soud dospěl k závěru, že výpověď obžalovaného Ing. Jaroslava Kubisky není výpovědí pro soud věrohodnou.
K provizi Cokeville
369. … K výpovědi obžalovaného Ing. Jana Janků se sluší v rámci hodnocení uvést, že jeho výpověď s odstupem času zcela potvrdil jednak výpočet soudu ohledně úhrnu plateb poukázaných společností Neograph společnosti Cokeville Assets, a jednak nový znalecký posudek, který potvrdil procentní výši provize i její obvyklost resp. přiměřenost.
…
Jak výše podrobně rozebráno bylo dokazováním prostřednictvím nového znaleckého posudku zjištěno, že na provizi ve výši 19,7 % lze nahlížet jako na provizi přiměřenou, přičemž jak z hlediska právního, tak i obchodního byl nárok na tuto provizi ze strany společnosti Cokeville Assets oprávněný. Předmětné provizní platby nebyly nijak skrývány ve snaze ztížit jejich identifikaci, o čemž svědčí i údaje uváděné výše o provedených bankovních převodech v jednotlivých letech. Všechny převody peněžních prostředků proběhly bezhotovostně, tedy způsobem umožňujícím jejich identifikaci a zpětné vysledování odesílatele a příjemce. Společnost Neograph řádně v souladu se zákonem získala v roce 2008 od DPP zakázku na dodávku jízdních dokladů a dalších služeb a za prokazatelně poskytnuté služby obdržela od DPP finanční plnění. I kdyby na úhradu provize pro společnost Cokeville Assets použila společnost Neograph finanční prostředky předtím získané od DPP na základě tohoto smluvního vztahu, nemohlo se jednat o zastírání jejich původu.
Rittig
370. Podle obžaloby se měl obžalovaný Ivo Rittig dopustit zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti…
…
Uvedená tvrzení obžaloby nebyla ani v doplněném dokazování po prvotním částečném zrušení rozsudku podložena žádnými upotřebitelnými důkazy. Základním předpokladem, kterým obžaloba odůvodňuje svůj závěr o spáchání trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti obžalovaným Ivo Rittigem, je skutečnost, že uzavření obchodních vztahů mezi DPP a společností Neograph bylo trestným činem, kterým byl DPP následnými platbami z těchto obchodních vztahů poškozen v tom smyslu, že úhrady poskytnuté společnosti Neograph byly důsledkem nehospodárného nakládání zástupců DPP s majetkem DPP. Toto tvrzení obžaloby nebylo prokázáno, neboť dokazováním bylo potvrzeno, že poskytnutá plnění ze strany DPP ve prospěch Neographu nebyla předražená a měla reálný podklad ve formě uskutečněných zdanitelných plnění.
Stejně tak bylo prokázáno, že provize vyplácená společností Neograph společnosti Cokeville Assets byla oprávněná a nebyla nepřiměřená. Za tohoto stavu tedy není možno hovořit na straně společností Neograph či Cokeville Assets o výnosech z trestné činnosti. Další nakládání s takto získanými finančními prostředky, proto nemůže zakládat podezření ze snahy zastřít původ těchto finančních prostředků a tedy jejich legalizaci.
…
Státnímu zástupci se prvotně nepovedlo prokázat, že by mezi Cokeville Assets a Ivo Rittigem žádné obchodní vztahy nebyly, a následně se nepodařilo prokázat, že by finanční prostředky převedené z Cokeville Assets pocházely právě z těch finančních prostředků, které společnosti Cokeville Assets zaslala společnost Neograph na základě provizní smlouvy. Z analýzy účtů Cokeville Assets v rozhodné době totiž vyplývá, že příchozích plateb na účty Cokeville Assets probíhala celá řada a rovněž i plateb odchozích z Cokeville Assets na různé společnosti, a není tak zřejmé, proč byly obžalobou zvoleny platby Ivo Rittigovi jako plaby, které mají pocházet ze společnosti Neograph resp. DPP. Z tohoto důvodu nelze prokazatelně dospět k závěru, že finanční prostředky, které společnosti Cokeville Assets získala od společnosti Neograph následně inkasoval obžalovaný Ivo Rittig. Lze doplnit, že, jak výše podrobně rozebráno, ze zkoumání účtů Cokeville Assets v rozhodné době plyne, že pohyb na účtech byl velmi aktivní a to od spousty subjektů v celkových stamilionových obratech. V řízení před soudem tak nebylo prokázáno, že by Ivo Rittig měl něco společného se smluvním vztahem mezi společnostmi Cokeville Assets Inc., organizační složka a Neograph, a.s. a neplyne to ani z provedených prostorových odposlechů.
Je zřejmé, že obžaloba svoje úvahy čerpala výhradně z vyjádření obžalovaného Ing. Jaroslava Kubisky, který svou aktivitou získal statut spolupracujícího obviněného. Jedná se přitom o obviněného, který shodným způsobem již vystupoval v jiné trestní věci (Oleo Chemical), v níž jako spoluobžalovaný vystupoval i Ivo Rittig a oba dva byli obžaloby pravomocně zproštěni. Obžalovaný Jaroslav Kubiska přitom neměl žádné informace o aktivitách Ivo Rittiga, jeho vztahu s AK Šachta & Partners a společnostech, které podrobně popisuje.
Na podkladě důkazů provedených u hlavního líčení nelze dospět k odůvodněnému závěru, že by obžalovaný Ivo Rittig jednáním uvedeným v obžalobě pod bodem II./2 naplnil znaky základní
skutkové podstaty žalovaného trestného činu…
A zase Kubiska
371. Obžalovaný Ing. Jaroslav Kubiska se před soudem vyjádřil tak, z pozice zaměstnance společnosti Peskim neměl v rozhodné době informace o obchodním vztahu mezí společností DPP a společností Neograph. Ostatní informace tvrzené obžalovaným Kubiskou vycházely spíše z vlastního hodnocení skutečnosti než, že by byly podložené znalostí obchodních vztahů DPP nebo společností Neograph či Cokeville Assets. Obžalovaný Kubiska neměl podstatné informace o obchodních vztazích společností Cokeville Assets, ani o uzavřených smlouvách a přijatých a poskytnutých finančních plněních. Své vlastní ekonomické závěry učinil na podkladě číselných údajů a přehledu bankovních účtů této společnosti.
Kuloárové řeči
Lze shrnout, že informace, které obžalovaný Kubiska do trestního řízení poskytl, nebyly, a ani nemohly být, komplexní, s ohledem na jeho postavení řadového finančního analytika ve společnosti Peskim, protože z titulu své funkce ani neměl přístup k řadě informací, zejména k informacím o podstatě obchodních vztahů mezi jednotlivými subjekty, o nichž přesto zasvěceně referoval. Řada informací, které soudu sděloval, pocházela z jeho domněnek, kuloárových řečí, které je třeba podložit konkrétními důkazy použitelnými v trestním řízení. Vzhledem k délce svého zaměstnaneckého poměru se obžalovaný Kubiska k dotazu soudu nedokázal ani konkrétně vyjádřit, kdy subjektivně začal považovat svou činnost prováděnou ve společnosti Peskim za protiprávní. V řízení před soudem bylo prokázáno, že obžalovaný Kubiska v pozici finančního analytika, měl na starosti evidování pohybů na účtech zahraničních společností, nikoliv však vedení jejich účetnictví. Bylo zjištěno, že ve vztahu k zahraničním společnostem žádal providery těchto společností o provedení platebních transakcí.
Vybraný spolupracující obžalovaný
… je třeba připomenout, že obdobnou činnost, jako obžalovaný Kubiska, dělala celá řada zaměstnanců před ním i po něm, jako např. svědek Ondřej Beneš. Přesto, že dělal totéž, co obžalovaný Kubiska, nebyl z ničeho obviněn a vystupuje v trestním řízení pouze v pozici svědka.
… Soudu tak není zřejmé, proč byl obviněn, a následně obžalován z trestné činnosti jen Jaroslav Kubiska, když osob konajících ve spol. Peskim stejnou práci byla celá řada.
Obžalovaný Jaroslav Kubiska se tak, přes veškeré své vlastní přesvědčení, žádného trestného činu nedopustil. U obžalovaného Jaroslava Kubisky totiž vůbec nemohlo dojít k naplnění subjektivní stránky skutkové podstaty trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti dle § 216 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019.